Kamarádka vás shazuje? Naučte se správně reagovat na jedovaté poznámky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Přála bych si mít tvou odvahu nosit tak silný make-up.“ Bum. „Bikiny – v tvém věku?“ Au! „Proboha, proč už si konečně na ten úklid někoho neseženeš?“ To jako vážně? Tohle prostě nečekáte. Na co potřebujeme kamarádky? Aby nás podporovaly, utíraly nám slzy, rozesmávaly nás, když je nám smutno… Ale jízlivé a nepříjemně kritické poznámky? O to nikdo nestojí. Jak na takovou – často skrytou – kritiku nejlépe reagovat?

Začněme lekcí číslo jedna. „Nejčastější chyba při přijímání kritiky je reagování v afektu, útočně nebo defenzivně,“ upozorňuje psycholog Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz. Mnohem lepší je naučit se na podobné šlehy reagovat tak, abyste druhého odzbrojili a dali mu najevo, že vás podobné poznámky opravdu bolí a ubližují vám.

„Místo impulzivní reakce tedy raději přemýšlejte, jak správně odpovědět. Je to skvělá příležitost, jak se naučit postavit se sám za sebe a ukázat, že situaci zvládáte klidně a s patřičným sebevědomím,“ říká terapeutka Melanie Ross Mills, autorka knihy The Friendship Bond (Pouto přátelství). A doporučuje především tyto tři reakce:

Možná vás ještě nikdy nenapadlo, že docela příjemná zbraň, jíž každého snadno vykolejíte z útočné nálady, je empatie. Navíc je docela možné, že za protivnou poznámkou, která ťala do živého, je skutečně nějaká kamarádčina psychická nepohoda. Třeba se pohádala s někým v práci nebo doma, má špatnou náladu kvůli problémům s dětmi… „Lidé často projevují svou bolest přes pasivně agresivní poznámky,“ vysvětluje terapeutka. I proto doporučuje přesměrovat konverzaci na to, jak se právě cítí ten druhý. Projevíte tím respekt, a zároveň tak nebudete zahnáni do defenzivy.

Další možnost, jak na nevhodnou poznámku reagovat, je jednoduše požádat o vysvětlení. Seknout drápkem je totiž jednoduché, ale když poté musíte říct, co vás k tomu vedlo, začnete automaticky couvat a cítit se trapně. „Lidé pak nejčastěji začnou svá vyjádření mírnit či omlouvat,“ říká Melanie Ross Mills. Což je samo o sobě fajn, ale ještě lepší na tom je, že tak dáte jasně najevo, že musejí za své výroky převzít zodpovědnost a své mínění případně i přehodnotit. Navíc vám taková odpověď poskytne příležitost pochopit, že šlo možná o nedorozumění a vše bylo řečeno v legraci či nadsázce, která jen hodně hloupě vyzněla…

Vlastně jde o takový test vašeho přátelského vztahu. Pokud na hrubost reagujete tím, že kamarádce jasně vysvětlíte své pocity, měla by z její strany dorazit upřímná omluva (Promiň, neuvědomila jsem si, jak špatně to vyzní), případně přiznání chyby (To jsem fakt neměla říkat, promiň). Jestliže si ale místo toho vyslechnete, že jste zjevně přecitlivělí či nemáte smysl pro humor, je podle Melanie Ross Mills na čase přehodnotit, zda vám takové přátelství stojí za to. Je totiž dost možné, že vám víc bere, než dává.

Toxické přátelství: 5 tipů, jak poznat kamaráda, co vám spíš škodí