Článek
Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Žiji asi tři roky se ženou, vdovou, z toho rok pod jednou střechou a jsem bohužel od chvíle společného bydlení méně a méně šťastný, dalo by se již říci spíše nešťastný. Nejdřív jsme spolu měli skoro harmonický vztah, společné aktivity od sportu po kulturu, až se jí přihodila nešťastná věc: přišla o práci. V té době jsem ji podpořil, domluvili jsme se na společném bydlení v mém domě (ten její je v rekonstrukci) a vše se zdálo perfektní.
Pomáhal jsem jí s nalezením práce, získala ji tudíž poměrně rychle. Jenže se zhruba po půlroce začala měnit. Nově vytvořený domov je pro ni jen přístav, kam se chodí vyspat do pokoje pro hosty. Důvodem není práce, to bych pochopil, ale tzv. přátelé, se kterými jezdí po celé republice o víkendech a v pracovním týdnu s nimi chodí na pivko.
Diskuze o mých vztahových potřebách ji vždy rozčílí a zesměšňuje je. Dle ní je vztah o domově, kam se každý rád vrací a povykládá si tam o tom, co zažil
V době začínajícího vztahu jsem upozadil své kamarády, abych se jí mohl víc věnovat, a když přišla o práci, přestal jsem se s nimi stýkat. Nedokážu si představit, že kdybych přišel o práci, měl bych od ní stejnou podporu.
S kým to vlastně žiji? Co mám dělat, aby náš vztah byl jako na počátku? Trpím v tomto vztahu víc a víc, strádám po všech stránkách. Nikdy jsem neměl tak sebestřednou ženu a vzpomínám na předchozí dva vztahy, které vyšuměly, ale byly prorodinné. Co mi, prosím, doporučíte? Diskuze o mých vztahových potřebách ji vždy rozčílí a zesměšňuje je. Dle ní je vztah o domově, kam se každý rád vrací a povykládá si tam o tom, co zažil. Když si tak uvědomuji, tak vlastně ani na to není čas, jelikož se vrací unavená. Moc děkuji za radu. Jiří
Odpověď
Dobrý den, milý Jiří, moment: jste s tou ženou tři, nebo asi tři roky? Muž by snad měl vědět, jak dlouho koexistuje s ženskou ve vztahu, ne? Minimálně proto, aby nezapomínal, kolik už ho tahle sranda stála. A vás, milý Jiří, stála už hodně, a ještě hodně stát bude. Ale popořadě.
Je obdivuhodné, s jakou vytrvalostí se perete s osudem. Kolik rolí při této nelehké činnosti zastáváte. Rolí, jež jsou velice kompatibilní a vhodně se doplňují. Jen namátkou. Jste hoteliér, který pod svou střechou přechovává běženkyni svobodomyslného života. Suplujete práci sociálních pracovníků na Úřadu práce. Jste Sisyfos mezilidského vztahu, který vám beznadějně padá znovu a znovu do údolí beznaděje, kdykoli se rozhodnete tento nelehký balvan osudu popostrčit „proti proudu“. A hlavně jste zoufalec, jenž zaprodal vlastní já za ovdovělý Venušin pahorek, který zřejmě už ani neudržujete. Píšete přece, jak je unavená.
Aby také nebyla, když jezdí po celé republice za kamarády a domů se přijde akorát vyspat, že… Nebo i najíst? Co do seznamu vašich domácích profesí zařadit ještě kuchařské umění, případně someliérství? Možná byste v sedřené ženě, strhané jejími soukromými radostmi, dokázal vykřesat alespoň drobnou pochvalu či ocenění?
To, že jste za této situace méně a méně šťastný, je naprosto pochopitelné. Jiný by to na vašem místě už dávno vzdal. Nemá smysl s vámi meditovat nad otázkami spokojeného vztahu, respektive návratu starých dobrých časů. Žádné nebudou. Zůstanete sám, bez pomoci, nyní již bez přátel a naděje, protože spoléhat se na vaši partnerku je asi stejně (ne)rozumné jako věřit českému systému sociálního zabezpečení v tom, že dostanete slušný důchod. Nemá smysl hledat odpověď na otázku, s kým to vlastně žijete, protože ji znáte sám. Nemá smysl s tou ženou diskutovat o budoucnosti a společných radostech, protože už žádné neprožijete. Musí přece za přáteli na pivko.
Co vám doporučím? Poslat ji ho háje a žít se vztyčenou hlavou jako chlap. Jestli nechcete v téhle parodii na život, kterou předvádíte, nadobro ztratit ještě poslední zbytky sebeúcty, protože koule už jste ztratil dávno.
Poznámka redakce: Postoj Samuela Kaufmana nevyjadřuje názor redakce, ovšem může vysvětlovat hnutí mysli některých mužů či žen ve vašem okolí.
