Muž mi byl nevěrný. Teď se změnil, prý mě pořád miluje a všechno už je OK. Vůbec nechápe, jak moc mi ublížil!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:

Dobrý den, manžel mi byl dřív hodněkrát nevěrný, měl i období, kdy víc pil. Vždycky když jsem mu na to přišla, tak brečel, že mě i děti miluje a že to není moje vina, že neví, proč to dělá, že to nic neznamená a ať si to tak neberu, že mě nikdy neopustí. Nechci vypisovat, jak strašné to pro mě bylo, trvalo to několik let. Pak se tak nějak zhroutil a začal brát antidepresiva a chodit k psychologovi. Chodil tam dost často a víc než rok, celou dobu se choval divně, moc nemluvil a teď přišel s tím, že už ví, proč to všechno dělal, že už se změnil a že mě pořád miluje a že děkuje, že jsem to s ním vydržela.

Sice mi neřekl, co se s ním dělo, a já nechci vyzvídat, ale pochopila jsem to tak nějak, že měl nějaké vnitřní problémy, které řešil takhle, že si asi (svým způsobem) opravdu nemohl pomoct. Dlouho jsem to s ním z různých důvodů vydržela (moc jsem ho milovala a také jsem chtěla udržet rodinu) a teď to vypadá, že bychom mohli být spolu konečně spokojení. Udělal to, co jsem po něm vždycky chtěla, o co jsem ho vždycky prosila: Aby to nějak řešil. A to se teď stalo, vlastně vypadá dobře a rozumně, jako by se napravil, a také myslím, že to byl od něj i dost výkon, hodně lidí by se třeba ani nezačalo léčit nebo by to třeba sváděli na okolí nebo tak, takže jsem za to ráda a dá se říct, že si ho za to vážím.

Jenomže mezitím se mi zprotivil (myslím jako partner) a vadí mi i to, že to všechno považuje za vyřízené, i když já se z jeho chování už asi nikdy nevzpamatuju… Jako by on byl jediný, kdo měl nějaké problémy. Že mi způsobil strašné trápení, to si snad ani neuvědomuje. A tak místo abych byla konečně šťastná, jsem hodně naštvaná, dokonce poprvé v životě přemýšlím o rozvodu. A on vůbec nechápe, co se děje, když už je teď podle něj všechno v pořádku. Myslíte, že mě to přejde? Nebo že dělám něco špatně? A ještě navíc se bojím, že se zas zhroutí, kdybych se opravdu rozvedla. Děkuju vám za názor. Kamila

Milá Kamilo, asi bychom měli začít s tím, že teď potřebujete odbornou pomoc vy. Ta léta, která jste to držela v sobě, se na vás podepsala a po boji přichází (zpožděně) dojezd vaší psychiky.

Je normální, že v partnerském životě se vybičujete k nadlidským výkonům pro to, abyste vztah udržela pohromadě. Ale s psychickou ani s žádnou jinou energií nemůžete dlouhodobě jet takzvaně „na dluh“. Ne nadarmo se duševní onemocnění objevují právě až po skončení traumatizující události. Třeba v Izraeli se psychiatrické ambulance plní až po skončení válečného konfliktu. Organismus je schopen krátkodobě snášet stresující situace, ale pak vás to dožene a sesypete se.

Ač neříkáte, s čím přesně se partner léčil, dalo by se hádat, že šlo o úzkostné stavy. Chyba byla to, že vás o svém problému dostatečně neinformoval, a vy si tak musíte domýšlet, která část jeho chování byla ovlivněna duševní poruchou a za kterou si mohl jen sám svou povahou. Nedostatek informací je komunikační chyba, jež vás nutí, abyste si věci domýšlela sama. A sama dobře víte, jaké rozličné myšlenky vás během tohoto období napadaly. To vše vás teď – po bitvě – zasáhlo naplno.

Nedivím se, že se vám partner po tom všem zprotivil. Jeho nedospělé chování by se dalo ještě částečně omluvit jeho psychickým stavem. Nyní, pokud je v pořádku, nebo alespoň stabilizovaný, už ale neexistuje důvod ani omluva pro to, že si neuvědomuje, jak vám ubližoval a jak jste přes to všechno vydržela a stála mu po boku.

Řešení spočívá ve změně jeho náhledu. Pokud byl jen zamedikovaný, ale neabsolvoval žádnou psychoterapii, zbavil se možná částečně svého problému; možná i utlumil úzkostné stavy, ale nevyrovnal si účty se svojí rodinou, jmenovitě s vámi. Pokud se ke svému chování nepostaví zpříma a nenarovná poškozený vztah se svou ženou, hrozí, že vaše pocity odcizení, ztráta přitažlivosti a jeho nulová sebereflexe povedou opravdu k rozvodu.

Zkuste mu vysvětlit, že se musí přestat vyhýbat konfliktu, protože tak přenáší boj jen do svého nitra. Dejte mu jasně najevo, že přichází období, v němž budete pro změnu hrát hlavní roli vy, a že si zasloužíte, aby vás vyslechl a zamyslel se nad tím, co se ve vás odehrává. Dejte mu také jasný a srozumitelný signál, že teď musí něco udělat. Pokud se rozhodne, že nic, pravděpodobně prohraje skvělou ženu.

Další zajímavý článek v poradně: Opustil mě manžel, přitom jsme měli nádherný vztah. Měla byste si hrábnout do paměti, radí odborník