Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Dobrý den, právě jsem si přečetla jeden z vašich článků a rozhodla jsem se požádat o názor (pomoc). Můj příběh je smutný alespoň pro mě. Zamilovala jsem se do staršího muže, který měl skvělou práci. Bydlel ve vlastním domě, byl zábavný a velmi chytrý. Já jsem žila ve vzdáleném městě s manželem a synem. Bohužel jsem udělala, co očekáváte, a s mým vyvoleným jsem otěhotněla, narodila se dcera. Pořád jsem žila ve svém městě a svém domě. Postupně – jako v thrilleru – jsem začala zjišťovat věci. Předesílám, že zmíněný pán je vysokoškolsky vzdělaný člověk.
- Byl ženatý – lhal, že není.
- Představil mi 27letého syna, který s ním žil, nepracoval a peníze dostával od otce, to byl i důvod, proč jsme spolu nebydleli. Má i dceru, kterou mi zatajil.
- Když byl naší dceři rok, zjistila jsem, že už nepracuje. Lhal mi, že ano. Neřešila jsem to a opět jsem mu věřila, protože měl peníze. Tvrdil, že pracuje doma.
- Pak jsem náhodou přišla na to, že je zadlužený a dům jde do dražby.
Ovšem nejhorší zjištění pro mě je, že je kvartální alkoholik, ale takový ten samotář a nikdo to neví. Podezření jsem měla už delší dobu. Snažila jsem se mu pomoct, protože se k nám vždycky choval dobře. A protože jsem po otci zdědila nemovitosti i značnou sumu peněz, koupila jsem před deseti lety malý byt, kde by mohl být. Sliboval všechno možné i nemožné. Alkoholismus nikdy nepřiznal a nepřizná.
A můj problém? Stále bydlí v mém bytě a pije čím dál víc. A stále mě obviňuje ze všeho a stále tvrdí, že nepije. Už se ani nepotkáváme a já nevím, jak z téhle situace ven. Za byt hradí, co má. Bojím se ostudy, bojím se, že tam zemře. Alkoholismus popírá. Přitom už je ve fázi, že čtyři dny pije od rána a tři dny je klid. Vypisuje, nadává. A hlavně všechno svádí na mě. Nevím, co si mám počít. Děkuju. Sára
Odpověď
Milá Sáro, s manželkou Kristýnou máme rozepsanou knihu, která se bude jmenovat Když úzkost krmí závislost. Víte, proč to říkám? Protože z toho, co mi píšete, vyplývá, že kdybyste vymazala všechny lži, které váš vyvolený muž vypustil z úst, a vrátila se někam na začátek vztahu, patrně byste už tam zpětně vystopovala náznaky úzkostné poruchy.
Říkáte si, jak může někdo na dálku (a písemně) diagnostikovat člověka, kterého nikdy neviděl? Samozřejmě nemůže. Ale může využít statistiky, které jsou dost jednoznačné. A ty říkají, že velká část závislostí – v případě vašeho přítele tedy alkoholismu – má kořeny v nějakém druhu úzkostné poruchy.
Jinými slovy: každé závislostní chování má nějakou příčinu. Není to tak, že by někdo začal pít, pak ještě víc a pak se stal alkoholikem. Spíš se na jeho situaci podívejte tak, že se nikdy se svými starostmi nesvěřil. Ani vám, ani odborníkovi. Možná se potýkal s nevyřešenými problémy, možná už dávno trpěl nějakou duševní poruchou, kterou řešil úlevovým pitím… Těžko vám na dálku řeknu, kde byla příčina.
Chovala jste se tak, jak on se choval k vám
Dnes už je do jisté míry jedno, jestli prapříčinou jeho alkoholismu byla úzkost nebo něco jiného. Protože vy se se svým mužem snů potýkáte už jedenáct let a z pohádkového prince se vyklubal zlomený, nemocný člověk, který potřebuje odbornou pomoc.
To je samozřejmě hrozná situace, za niž vy nenesete žádnou odpovědnost. Chovala jste se tak, jak se on choval k vám. Byla jste na něj hodná a promíjela jste mu i zásadní lži. Možná jste si měla všimnout, že lži, dluhy a alkohol jsou průvodní znaky, jimiž se často projevují závislé osoby.
Bohužel, váš přítel si sám neumí pomoct. Měl by vyhledat odborníka, případně se nechat i hospitalizovat, měl by být patrně zamedikován a rozhodně zahájit terapii… K takovému rozhodnutí jej ale těžko donutíte. Musí si sám položit otázku: Jsem alkoholik? A pokud si odpoví kladně, musí okamžitě pokračovat další otázkou: A chci s tím něco dělat? Pokud bude i druhá odpověď kladná, objeví se šance zvrátit nepříznivý vývoj a pokusit se s démonem bojovat.
Jak závislost pomalu ničí život
Závislost se měří v podstatě tím, jak konzumace návykové látky ovlivňuje život dané osoby. Je to jednoduché. Nejdřív začne chodit pozdě do práce. Následuje nějaký projekt, který neodevzdá včas. Pokračuje to důtkou nebo vyhazovem a přichází finanční tíseň. Tu řeší půjčkou a další konzumací alkoholu. Mezitím se začnou bortit vztahy, a alkohol tak dokoná svoji ničivou misi. Celý tento nezdravý cyklus přitom s sebou nutně nese další a další lži, které u vás jako partnerky nakonec vyústí ve ztrátu respektu.
Vaše role je nesmírně složitá. Kdybyste byla milující žena, která při něm bude stát, ať se děje, co se děje, mohla byste ho podržet. Počkat, být trpělivá, nestavět se mezi něj a alkohol, zatnout zuby a čekat, že se zvedne sám.
Vzhledem k množství lží, kterými vás muž zavalil (a to nemluvíte o blbostech, ale o lhaní, které se týká dětí, manželství, peněz… tedy prakticky všech důležitých oblastí důvěry), jsem k možnému happy endu značně skeptický.
Váš vztah byl postaven na křehkých základech, a tak v krizové situaci není o co se opřít. Vaše energie nemůže být nekonečná, a proto zkuste promyslet, jak žít bez něj. Je mi líto, že končím negativně, ale život je jen jeden a pomáhat lze jen těm, kteří se snaží.
Zkuste si pustit tohle video, kde Bořek Slezáček vysvětluje, jak se propadl až na alkoholické dno. Je to velmi poučné. Třeba to pošlete i svému příteli.
