Článek
Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Dobrý den, chtěla bych vás poprosit o radu. S manželem jsem už 21 let. Teď je mi padesát a on je o deset let starší. Tenkrát jsem byla svobodná matka s pětiletým synem a docela dlouho sama. Našli jsme se na seznamce a mně se líbilo, že je hodný na syna. Myslela jsem, že se postupně zamiluju, ale z mé strany je to spíš celou dobu kamarád. Máme spolu dospělá dvojčata.
Sex jsme měli naposledy asi před deseti lety a skončil z mojí strany. Když to vezmu za celou dobu, tak se mi nikdy nijak zvlášť nelíbil, protože jsem vždy musela být já ta dominantní, aby to za něco stálo. A stejné je to ve všem. Naše dovolené, co se bude vařit, jestli někam půjdeme, oslavy… Všechno bylo na mně. Snažila jsem se to změnit a o všech těchhle věcech mluvit, vždycky to skončilo stejně: Že vlastně neví, co po něm chci… Takže jsem rezignovala a přestala o tom mluvit.
Teď se blíží doba, kdy odejdou děti z domova, a já se bojím, že nebudu spokojená, a tudíž budu třeba nervózní nebo naopak nebudu chtít být v manželově přítomnosti (možná mám k němu i trochu averzi). Poraďte mi, prosím. Můžu sama sebe předělat, abych manžela chtěla? Nebo zůstat sama? Občas si říkám, že vedle manžela shniju. Nic nechce, všechno plní, často je unavený anebo hraje na počítači, nic víc. Děkuji za radu. Marta
Odpověď
Milá Marto, kořeny vašeho vztahového problému sahají daleko do minulosti. Vlastně začínají velmi pravděpodobně nevhodným výběrem partnera. Tehdy jste prostě vsadila všechny karty na hledání nového tatínka a to, abych byl upřímný, není nejlepší strategie pro dlouhodobý partnerský vztah.
Svobodná máma si má najít muže, s kterým jí je dobře a vydrží s ním i v době, kdy děti vyletí z hnízda. Tedy se má nejprve soustředit na romantický poměr a pak teprve postupně zjišťovat, zda je vhodný i pro roli otčíma. Ne naopak. Ale nechci se zbytečně dlouho rýpat v tom, co už nejde změnit. Píšu to jen proto, abyste si uvědomila, jak jste se do dnešní situace dostala a co se s tím teď dá dělat.
V košíčku vašich nespokojeností vedle sebe leží plody, které jsou přímým důsledkem té prvotní nedokonalé volby. Sex odešel příliš brzy. Intimita asi také. Není se asi co divit, když váš výběr kladl důraz na roli otce. Pokud jste vztah začínali bez milenecké chemie, asi jste tušila, že se může stát, že se role partnera nemusí postupně utřepat jen tím, že se budete racionálně nutit do toho, abyste se zamilovala.
To vše by se ještě nějak dalo utáhnout, kdybyste na svém muži obdivovala nějaké jiné vlastnosti. Kdyby měl kupříkladu tah na branku, byl aktivní, neustále vymýšlel projekty, hrál v kapele, překvapoval vás, staral se o vás, prostě měl by chuť žít. Tohle evidentně není ten případ a vy se oprávněně děsíte, že to zabalil, že chce jen přežívat a ne žít. Naprosto racionálně uvažujete o budoucnosti a pomyšlení na takové soužití ve vás vyvolává odpor.
Co se dá dělat?
V první řadě se začněte zajímat o sebe. Prozkoumejte pořádně své podvědomí a zkuste si napsat na kus papíru, jak byste si představovala ideální život po padesátce. A buďte konkrétní. Na jednu stranu papíru si popište jeden den v týdnu, který byste chtěla žít, a na druhou pak ten, který skutečně žijete. Porovnejte si, jak velký rozdíl existuje mezi ideálem a realitou.
Promluvte si s manželem a řekněte mu, jak chcete, aby vypadal váš život po odchodu dětí. Zkuste být věcná a dejte si pozor, aby váš projev nebyl proudem výčitek, ale soustředil se na budoucnost. Řekněte mu, že nelze měnit ani minutu z minulosti, ale budoucnost si můžete narýsovat zcela novou. Mluvte o sobě, o svých pocitech a nenaplněných touhách, mluvte o tom, že život je krátký a není na co čekat. Dejte mu jasně najevo, že po něm nechcete okamžité řešení, ale že chcete, aby věděl, jak se cítíte.
Vyhněte se kritice, muži na ni reagují defenzivně, protože mají zakódováno, že nesmí selhat. Poproste ho, aby o tom popřemýšlel, a po pár dnech si dejte sedánek a řekněte si, jestli je ochoten něco změnit. Dejte mu šanci, aby si také řekl, proč není šťastný a zda za některé věci nemůžete i vy.
Definujte si spolu, co pro vás znamená šťastný život v páru a bez dětí, a třeba přijdete na to, že existují varianty, které vám oběma vyhovují. A nemusí být jen rozchodové. Rozhodně ale nemůžete dělat stejné věci a očekávat jiné výsledky. Načerpejte sílu už jen z vědomí, že jdete za svým cílem a že neakceptujete situaci takovou, jaká je mezi vámi teď.
Pak už bude míček na straně partnera. Uvědomí si, že o vás může přijít? Chytne se za nos a v okamžiku krize začne konat? To se dozvíte jen tehdy, když věci uvedete do pohybu. Získáte kontrolu nad svým životem a pocit kontroly je ohromná síla. Užijte si ji.
