Hlavní obsah

Co všechno na sebe můžete v práci prozradit? Příliš osobní informace si nechte jen pro své nejbližší

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Hranice mezi pracovním a soukromých životem je velmi tenká, vždyť také s kolegy často trávíme větší část dne než se svou rodinou. Že vznikají na pracovišti přátelství, tedy není nic divného, ale jak je tomu v případě nadřízený–podřízený? A je dobré se kolegům svěřovat se svým osobním životem?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V práci trávíme většinu svého času. Jen počítejte s námi. Běžný pracovní týden má 120 hodin. Když odečtete zhruba 40 hodin na spánek, zbývá 80, z nichž minimálně polovinu trávíme v práci. V praxi je to samozřejmě mnohem víc, mnozí začínají pracovat hned po probuzení už jen tím, že zkouknou e-maily, pak dojíždění plus pracovní schůzka, která se protáhne…

A víkendy? Lidí, kteří se při nich dokážou zcela oprostit od pracovních povinností, je po hříchu málo. Mnoho zemí v této souvislosti do své legislativy zavádí tzv. právo na odpojení, které zaměstnancům poskytuje právo nebýt online v době odpočinku. Nedávno tak učinila například Austrálie, v Česku se zatím nic podobného nechystá.

Oddělit soukromý a pracovní život je leckdy opravdu těžké a nabízí se otázka, jestli je to vlastně vůbec potřeba, když z mnohých kolegů se stali přátelé a jsme s nimi často víc než s blízkými. Ty hranice jsou ale jasně vymezené a vyplatí se je respektovat.

Manipulace v práci

Občas na pracovních poradách slyšíte, že jste vlastně jako rodina nebo skvělá parta? Zní to dobře, navozuje to blízkost, chuť si pomáhat a být jeden druhému oporou. Ale také to zavání manipulací.

Pořád jsme přece v práci, kde jsme vázaní smlouvou a placení jsme za výkon, který je ve smlouvě jasně definovaný. Nejde o přátelský vztah, který můžeme libovolně navázat i ukončit. „Tvrzení o rodině může být někdy použito k tomu, aby vás tlačili za stanovené hranice a maskovali to emocionálními manipulacemi,“ upozorňuje psychoterapeut Matěj Krejčí z portálu Terapie.cz.

„Uvědomte si, že kdyby to byla skutečná rodina, nikdy by nikoho nepropustili, ledaže by došlo ke zcela závažnému prohřešku,“ dodává Krejčí. Jenže jak dobře víme, v práci se nehraje na city, ekonomika firmy je stěžejní a vlastně je to tak správné.

Foto: insta_photos, Shutterstock.com

Přátelské vztahy v práci jsou fajn, ale s odhalováním soukromí šetřeteFoto: insta_photos, Shutterstock.com

Může být šéf kamarád?

Vřelý vztah se šéfem může být příjemný, ale je důležité udržovat profesionální odstup.„Mějte na paměti, že člověk, který ovlivňuje váš plat nebo může rozhodnout o vašem propuštění, nemůže být zcela vaším přítelem, i když se tak může tvářit,“ říká Matěj Krejčí. Často jde o balancování na tenké hraně, přátelské vztahy jsou fajn, ale snadno se můžete dostat do situace, kdy vy nebo on se budete muset zachovat ryze racionálně, a pak může vzít zdánlivě vřelé přátelství rychle za své. Jistý odstup je výhoda.

„Zejména zvažte, co je pro práci relevantní a co by mohlo být v budoucnu potenciálně zneužito. Osobní informace si nechávejte spíše pro své blízké mimo práci,“ doporučuje psychoterapeut. Na druhou stranu určité sdílení může být užitečné pro budování týmového ducha nebo neformální konverzace a leckdy pomáhá zlepšit i pracovní vztahy, takže působit uzavřeně a nepřátelsky také není ku prospěchu.

Kolik toho na sebe prozradit?

Hodně záleží na firemní kultuře, která zásadně ovlivňuje, co je vhodné sdílet a co ne. Něco jiného je malá firma, kde jsou si lidé blíž a znají i své rodiny a známé, zcela odlišné je to ve velkém korporátu, kde často ani nevíte, kdo vás to na chodbě právě pozdravil. „Své soukromí bychom měli rozdělit do několika úrovní, přičemž intimní informace sdílíme pouze s kolegy, u nichž jsme si jisti, že jsou diskrétní a nebudou mít prospěch z odhalení našich informací,“ myslí si Matěj Krejčí.

A upozorňuje, že stejně jako na sociálních sítích platí i v pracovním prostředí zásada: neřešit s nikým nic, co bychom nechtěli zveřejnit.

Načítám