Vztahová krize v důchodu? I v sedmdesáti má cenu o vztah bojovat, ale i se rozvést

Máte pocit, že když má za sebou někdo třicet, čtyřicet nebo padesát let manželství, má vyhráno, protože hypotéka je nejspíš splacená, děti dospělé, snad všechny minulé spory vyřešené a z dnešního pohledu malicherné? Omyl, někdy ty nejsilnější vztahové krize přicházejí až v důchodovém věku. Přečtěte si, proč se to děje, jak tomu předejít anebo jak to překonat, když to přijde.

Proč se v manželství objeví veliké problémy i po desítkách let společného soužití? Možných příčin je hned několik.

Neshody se neobjevily zničehonic, jen je najednou čas si jich všímat. Pracovní povinnosti, každodenní šrumec, starost s dětmi… To vše problémy zastínilo. „Krize byla překryta různými vrstvami a nebyla vidět, neměla důležitost, jelikož ti dva měli v hledáčku jiné aktivity a možná nebyl čas se zaobírat tím, jak to spolu mají,“ vysvětluje životní koučka Lucie Mucalová.

Jakmile jste oba najednou v důchodu, 24 hodin a sedm dní v týdnu jste jen a jen spolu, jednoduše si začnete lézt na nervy: takzvaná ponorková nemoc je vyvolána stereotypem a nedostatkem rozmanitých stimulů.

Když děti odrostou, ubydou různé starosti a úkoly spojené s péčí a výchovou, ale každá životní etapa má svá rizika. V pozdějším věku zase přicházejí zdravotní obtíže, úbytek sil a energie, ženy procházejí menopauzou… Ne každý snáší stárnutí s grácií, může se objevit podrážděnost, rozladěnost, frustrace. A to je živná půda pro hádky a dusnou atmosféru.

Čím víc jsou lidé spolu, tím víc třecích ploch mezi nimi vzniká. „Když jste byli pracovně v jednom kole, zavaleni různými povinnostmi, byli jste schopni nad lecčíms mávnout rukou. Ale když jste spolu neustále doma, najednou jste nuceni konfrontovat se s partnerovými ‚slabými stránkami‘. A přirozeně vás iritují mnohem víc, než tomu bylo dřív,“ upřesňuje životní koučka Lenka Procházka.

Když oba přestanete chodit do práce, získáte čas, ale na druhou stranu vám možná ubydou témata hovorů. Už se spolu nemůžete rozčilovat nad vaším pitomým šéfem a partnerovou otravnou kolegyní. Už spolu nehledáte řešení různých pracovních starostí, neoslavujete spolu povýšení nebo se neutěšujete, když se zrovna v zaměstnání nedaří. A pokud tenhle prostor nezaplníte jinými tématy, vznikne z toho nebezpečné vzduchoprázdno.

Samozřejmě ideální by bylo se do této situace vůbec nedostat a vztahové krizi v důchodovém věku jednoduše předejít. Není to nic nemožného, jen to chce trochu přípravu, protože tady opravdu platí, že štěstí přeje připraveným. Předem přemýšlejte a plánujte, jak bude váš podzim života vypadat a čím chcete vyplnit čas, který jste trávili v práci.

Společně, ale i odděleně. „Je důležité se na toto období připravit. Vymyslet si třeba nové aktivity a činnosti, kterým se budete věnovat, ať už jde o cestování, nebo nový koníček,“ říká Lenka Procházka. Základem prevence, ale vlastně i toho, když už je krize na světě, jsou především následující pravidla.

Trávit spolu volný čas je důležité, vytváříte si společné zážitky, které vám zvedají náladu, upevňují vztah a posilují emoční intimitu. Ale mějte i aktivity, které jsou jen vaše a s partnerem je nesdílíte. „Nejenom v tomto životním období, ale i jakémkoli jiném si hýčkejte prostor pro své já, ne jenom pro my. Vyživujte své zdroje – to, co vám dobíjí energii, kde se cítíte být naživu. To vás může podpořit i ve chvílích, kdy vztah zažívá nějakou proměnu,“ radí Lucie Mucalová. Snižujete tím riziko ponorky, a navíc získáváte témata pro rozhovory s partnerem.

Správná komunikace je základ spokojeného vztahu a nic se na tom nemění ani s přibývajícími roky. Mluvte spolu! O tom, co vás trápí, co se vám nelíbí, co chcete změnit. Ale také o tom, co oceňujete, co vás naplňuje radostí a spokojeností. A komunikujte včas, nezakopávejte trable pod koberec, nehromaďte je.

„V praxi mi přibývají páry, které se po sedmdesátce rozvádějí, a mně osobně to přijde obrovská škoda, protože ti dva se znají celý život a mohou si být oporou i v době, která nemusí být snadná. Třeba kvůli zdravotním potížím, ztrátě blízkých a podobně,“ říká Lenka Procházka. Rozhodně proto stojí za to zabojovat, připomenout si, co všechno jste spolu prožili, překonali, dokázali, jak gigantickou cenu váš vztah má.

Život umí být složitý a vlastní trable se vždy zdají větší a neřešitelnější než problémy jiných. Zvednout hlavu a podívat se na svou situaci s nadhledem může být opravdu těžké. „Nikdy ale není pozdě obrátit se na párového terapeuta, který vás vaším procesem může provázet a pomáhat nahlédnout tam, kde vám to únava a nedostatek energie zatemňují,“ tvrdí Lucie Mucalová.

Na druhou stranu ale platí, že zůstávat v nefunkčním vztahu jen ze zvyku nebo protože máte pocit, že už rozchod nemá cenu, není dobré. Někdy totiž v důchodovém věku jen naplno propukne krize, kterou prožíváte už třeba několik let či desetiletí, jen jste před ní zavírali oči – kvůli dětem, finančním závazkům, ze strachu ze samoty, ze studu, co by tomu kdo řekl… „Pokud jsou partneři dlouhodobě ve vztahu nešťastní, mají i v tomhle věku právo z něj odejít a být šťastní někde jinde, s někým jiným. Zamilovat se můžete i po sedmdesátce,“ dodává Lenka Procházka.

Když to mezi partnery nefunguje, je to problém. Krize ve vztahu: Tři základní druhy a návod, jak z nich ven