Vážný vztah? Jen to ne! Podle čeho poznáte, že váš partner má strach ze závazků

S někým chodíte, vypadá to dobře, jste šťastní, zamilovaní a sníte o společné budoucnosti. Ale chvíle ryzího štěstí pravidelně střídají i pocity nejistoty, pochyby, zda vás opravdu miluje. Nikam se totiž neposouváte, jako byste uvízli v jakémsi vzduchoprázdnu, vztah se neprohlubuje, třeba i po letech soužití máte někdy pocit, že jste stále na začátku.

Řada lidí má opravdu až chronický strach ze závazků, vztahů, emoční intimity a blízkosti. Jak poznat, zda se to netýká právě vašeho protěšjku? Podle amerického profesora, kouče a experta na vztahy Prestona Ni, mimo jiné i autora publikace Jak efektivně komunikovat a jednat s problematickými lidmi, se u takových lidí objevují následující znaky.

Nikdy si neřekne o pomoc, a i když mu ji kdokoli nabízí, odmítá ji přijmout. Je až posedlý tím, že vše zvládá sám, je soběstačný, nikoho nepotřebuje. Leckdy je to (především zpočátku) sexy, koneckonců, kdo by vedle sebe nechtěl mít protějšek, který se umí postarat sám o sebe a kterému nemusíte dělat chůvu.

Jenže když pochopíte, že nejde o obdivuhodný povahový rys, ale jen důsledek strachu být komukoli jakkoli „zavázaný“, sex-appeal jde rázem rapidně dolů.

Jeho milostná historie je nejen bohatá, ale vlastně se v ní pořád dokola opakuje ten samý scénář. Někoho potká, je nadšený, vypadá to báječně, ale po čase je konec. Může se ohánět smůlou, špatným výběrem partnera, ve skutečnosti ale ve chvíli, kdy se vztah stane emočně intimním, hodí zpátečku. Jakmile začne hrozit postup na další level (společné bydlení, svatba, založení rodiny…), jeho strach ze závazků ho donutí vycouvat. Buď doslova (prostě vztah rezolutně ukončí), nebo poněkud „lišáčtěji“, kdy se bude vykrucovat, všemožnými triky posun vztahu oddalovat, až vám dojde trpělivost a ukončíte to vy. Bohužel někdy v takových vztazích lidé zůstávají i roky, aniž by byl kdokoli z nich šťastný.

Co překvapilo ženy na soužití s muži? Pusťte si podcast Ivy Frühlingové:

Normálně je fajn, uvolněný, zábavný, umí vás rozesmát, pobavit. Jakmile ale nastane například romantická chvíle, moment, kdy k sobě máte opravdu blízko, kdy se city derou na povrch, znejistí. Je nervózní, když mu vyprávíte srdceryvný příběh ze svého dětství, necítí se příjemně, nechce být součástí vašeho intimního světa. Když mu vyznáváte lásku, snaží se to zlehčit, dělá si z toho legraci, ale je v něm vlastně malá dušička. Bojí se, že i on možná něco takového cítí a měl by to – nedej bože – dát najevo.

Snad nikdy nemluví o své minulosti, o dětství, o rodině či přátelích. A když, tak velmi obecně, bez detailů, konkrétních příhod, historek. Skoro to vypadá, že před vámi něco tají, ale jde spíš o to, že vás nechce pustit do svého světa, protože pak byste si byli příliš blízko. Své rodině vás nejspíš ještě ani nepředstavil a nevypadá to, že by se k tomu chystal, stejně tak neznáte ani jeho kamarády. I když těch asi příliš nemá, protože strach ze závazků a blízkých vztahů se dost často týká nejen těch milostných, ale v podstatě jakýchkoli mezilidských.

Jeho oblíbeným tématem je láska ke svobodě. Ano, jsou to všechny ty věty o tom, jak potřebuje ke štěstí rozlet, volnost, nesnese být jakkoli svázaný, omezovaný. Opět, když se to zabalí do hezkých slov, může to vyznít sexy – je to prostě dobrodruh s velkým srdcem a svobodomyslnou duší. Až později vám dojde, že je to opět jen strach. Protože láska přece nejsou okovy a každý, kdo ji má, to moc dobře ví.

Jaké jsou důvody toho, že mají lidé strach ze vztahů a dá se s tím něco dělat? A jak se vypořádat s tím, když strach ze vztahu pociťujete u sebe?