Rozešel se se mnou esemeskou bez důvodu a já to nedávám. Mám právo vědět proč?

Na adresu jakztohoven@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:

Hezký den, je mi 25 a právě mi skončil půlroční vztah. Píšu „mi skončil“, protože to bylo najednou, zničehonic a po telefonu. Bývalý mi napsal, že si myslí, že to nemá cenu, že se omlouvá, ale že mu přijde fér mi říct, že to podle něj nikam nevede. Byla jsem z toho dost v šoku - jednak jsem neměla pocit, že by to nikam nevedlo, spíš naopak. Bylo nám spolu dobře, poznali jsme navzájem své kamarády, chodili jsme s nimi na akce… Naprosto nechápu, kde je problém. Podle něj v ničem konkrétním, jen to prostě „necítí“. Chtěla jsem se s ním sejít, nějak si to vyříkat, to on odmítá, prý není co, je to o něm, není v tom nikdo třetí… Ale mně se to přijímá hrozně těžko. Chtěla bych vědět, co jsem udělala špatně. Napadá vás něco? Vždyť má člověk právo alespoň znát ten důvod, ne? Děkuju, Míša.

Dobrý den Míšo, moc díky za dotaz a důvěru. Píšete, že se s vámi partner rozešel po telefonu. Měla jste pocit, že je vám spolu dobře. Navíc se odmítá o celé věci jakkoliv bavit. Chápu, že je vám v tom celém těžko a že je to nepříjemné.

Bohužel se někdy v životě dostáváme do situací, kdy neznáme odpovědi na otázky, které nás trápí. Občas nás osud úplně ochudí o možnost ptát se nebo pochopit, jsou lidé, kteří by odpovědět mohli, ale nechtějí. Věřím, že každý člověk má velkou potřebu rozumět tomu, co se kolem něj děje a co ovlivňuje jeho život, zvlášť ve věci rozchodu s partnerem.

To, že s vámi odmítá komunikovat, o něm asi něco vypovídá. Na druhou stranu by vám spousta lidí odpovědělo, ale třeba by neříkali pravdu, někdo ji schovává i sám před sebou. Třeba se váš ex jen nudí nebo se mu někdo zalíbil či má ze svého domova jiné představy o partnerství.

Zároveň není všem dnům konec. Třeba s ním někdy budete moct lépe mluvit a dozvíte se, co potřebujete. Ale možná byste o to ani nestála. Některé věci se špatně říkají a je lepší je nevědět. Pokud partner nepromluví, má na to právo, nemůžete ho nutit, aby se vám otevřel. Je nutné respektovat jeho rozhodnutí, stejně s tím nic neuděláte. Nemusí to být vůbec vaše chyba, někdy se emoce mění a může se to stát každému.

V těžkých chvílích je fajn se obrátit na přátele nebo rodinu pro podporu. Pokud by to bylo těžké, je možné využít i nějakého terapeuta. Věnujte se sobě, koníčkům, pohybu a rozmazlujte se.