Prevence nevěry? Nejde jen o sex, veledůležité je o sebe pečovat, povídat si a smát se

Samozřejmě, že lidé, pro které jsou zálety sportem, nikdy nevymizí. Vždycky zahýbali, zahýbají a zahýbat budou. Něco si tím dokazují nebo kompenzují, ale hlavně se nezmění. Takže otázkou je, proč a jak dlouho jim to jejich protějšek bude tolerovat. Mnohem více lidí ovšem nevěru jako „normální věc“ nebere a vnímá ji jako zradu důvěry a selhání.

Život samozřejmě přináší nejrůznější výzvy a situace. Platí, že nikdy neříkej nikdy. I ti „nejlepší“ udělají chybu, zbrklé rozhodnutí, přepadne je chvilková slabost, podlehnou opojení. Nebo je prostě jen problémy doma zahltí natolik, že od nich alespoň na chvíli utečou do cizí postele. Na úplnou nulu tohle riziko snížit nejde, ale na minimum ano. Šest rad od britské expertky na sex a vztahy Tracey Cox vám pomohou, jak na to.

Do otázek, co je a není nevěra, vnesl pořádný chaos online svět. Pro jednoho je lechtivé dopisování si s tajemnou neznámou přes anonymní chat neškodná zábava, pro druhého zrada. Někomu nevadí, když jeho protějšek sleduje online striptýz, jiný z toho šílí. Všechno je jednoduše otázkou osobního nastavení. Proto je potřeba o věcech, které nám vadí a zraňují nás, otevřeně a upřímně mluvit. Jednoduše si stanovte pravidla toho, co je pro vás dva ještě v pohodě a co už je za hranou. „Pak se vám nemůže stát, že jeden z vás udělá něco, co sám nepovažuje za problém, kdežto ten druhý ano,“ říká Cox.

A pozor na takzvané „dobré rady“ kamarádek, amatérských psycholožek. Lidé z vnějšku mívají tendence radit druhým podle sebe a vlastních zkušeností. Jenže každému partnerskému vztahu vyhovuje něco jiného.

Všichni máme nějaké sexuální touhy, potřeby, přání. Něco, co nás vzrušuje, baví, naplňuje slastí. Když začne ve vztahu chybět vzrušení a radost, roste potřeba hledat je někde jinde. Takže je fajn umět spolu o sexu upřímně hovořit. Vědět, co partnerovi nebo partnerce vyhovuje i vadí, o čem sní a co praktikuje jen s přemáháním.

Za nechutí zkoušet něco nového často stojí únava. Součástí sexuálního života je totiž i citlivé vnímání toho, co nás i toho druhého v každodenním poklusu všedními dny vyčerpává. Platí jedna zkušenost. Čas máme na to, na co si ho doopravdy chceme udělat. Hledat v nabitém denním či týdenním programu rezervy na odpočinek se určitě z pohledu zkvalitnění našich intimních hrátek bohatě vyplatí.

„Aby byl váš vztah nezničitelný, potřebují v něm oba pociťovat uznání a respekt. Ne nezájem, apatii, samozřejmou všednost,“ zmiňuje Tracey Cox. Podle ní si máme dávat pozor na slůvko „muset“ a zacházet s ním velmi opatrně. Musíme totiž pouze umřít. Všechno ostatní je jen věc dohody a ochoty. Přístup „tohle jsou tvoje samozřejmé povinnosti a basta“ nefunguje. Takže si děkujte za vyprané prádlo, připravenou večeři, vyžehlenou košili, odnesenou těžkou tašku, výměnu oleje ve voze, přišroubovanou žárovku v koupelně. Buďte k sobě pozorní a milí dennodenně a především u takzvaných prkotin. Na kterých ale běžný chod rodiny stojí a padá.

Drobná gesta, projevy náklonnosti a uznání jsou kouzla, jež dokážou hodně. Šálek čaje, který svému protějšku uvaříte, aniž by vás o to požádal, vašemu vztahu prospěje víc než drahý luxusní dárek k narozeninám. Každodenní laskavosti jsou důležitější než gigantické gesto jednou za rok!

Článků o tom, kolik sexu je moc a kolik málo, je nespočet. Většinou proto lidé řeší, zda mají ve vztahu sex dostatečně často. Jenže o to až tak nejde. Jde o pocit, který z něj máte. Jak si sex dokážete užít. Rozhodně je lepší se skvěle a vzrušivě pomilovat jednou za měsíc, než nudně a neuspokojivě každý den!

Zní to povrchně, ale jde o tisíckrát prověřenou zkušenost. Pokud vám má vztah dlouhodobě fungovat, aniž by vás přepadala chuť na zálety, musíte se fyzicky přitahovat. Nepřestat se jeden druhému líbit. Tím není míněno, že se nemůžete měnit. Že nesmíte stárnout, trochu přibrat, jinak se oblékat. Nejhorší je úplná rezignace. Pocit, že když jste si společně pořídili byt na hypotéku a děti, máte lásku toho druhého pojištěnou. Že když má k vám a rodině závazky, musí vás přijmout takovou, jaká jste. Opět to proklaté slovo „musí“.

Rezignace na vzhled a zdraví, totální změna fyzického i psychického nastavení, pokud za tím nestojí nemoc, není fér. Vyjadřujete tím neúctu k sobě i partnerovi. Pokud se žena provdala za milého, optimistického, aktivního muže, těžko se smiřuje s tím, když v průběhu let „zfotrovatí“. Ze štíhlého Jozífka je najednou metrákový, věčně nabručený a vše kritizující nerudný Pepan. A to samé platí i naopak. Chtít být přitažlivá i po deseti, dvaceti letech soužití, je důležitý recept na spokojenost.

Že spolu mluvíte skoro pořád? Fajn, ale přemýšlejte, o čem. O tom, kdo vyzvedne děti a kdo obstará nákup? Že je potřeba vymalovat kuchyň, zaplatit složenky za elektřinu a jet na chatu posekat trávu?

Provozní věci samozřejmě probírat potřebujeme. Vedle nich je ale důležité dělat si čas i na opravdové hovory. O tom, jaký jste měli den, jak se cítíte. Co vás trápí, kdo vás naštval, co vám udělalo radost. Jen tak se spolu můžete rozčilovat, smát se, hledat řešení nejrůznějších problémů. Vytvořit si svůj vlastní tajný slovník, v němž narážíte na společné zážitky, kterému ostatní nerozumí, protože u nich s vámi nebyli. Prostě skutečně spolu žít!

Není zálet jako zálet. Tohle jsou 4 typy nevěry: fyzická, emocionální a další dvě, které vás možná překvapí