Hlavní obsah

Omluvu je těžké nejen vyslovit, ale i přijmout. Je za tím zraněné ego, stud i lhostejnost

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Chybovat je lidské a chybami se člověk učí? Mouder, kterak je člověk tvor omylný, chybující a nedokonalý, existuje spousta. A přesto má stále řada lidí pocit, že když chybu přiznají a omluví se, ukazují především vlastní slabost. A jiní se zase domnívají, že když omluvu přijmou, tak jen ustupují. Proč je to s omluvami tak těžké?

Článek

Asi každý se v životě ocitl v situaci, kdy cítil, že je namístě omluvit se. Po hádce s partnerem, nepodařené prezentaci v práci, pozdním příchodu na schůzku… A mnozí možná zažili i to, že vyslovit magické slůvko „promiň“ se zdálo být nepřekonatelně těžké.

Přitom by to vyřešilo mnohé, protože omluva má schopnost napravovat spory a urovnávat konflikty. Ovšem ne vždy – a také nelze vždy očekávat, že po omluvě následuje její přijetí a odpuštění zcela automaticky. Jak bezpečně poznáte falešnou omluvu?

Omluvit se? Musíte se to naučit

Asi není velké překvapení, že schopnost omluvit se je naučená a velkou roli v tom hraje výchova a rodinné vztahy. Uměli rodiče říct promiň nejen jeden druhému, ale i vám dětem? Když jste se za něco omluvili, jak rodiče reagovali: následovalo přijetí omluvy, anebo nálož výčitek, až jste si říkali, proč jste raději nemlčeli?

„Můžete se samozřejmě naučit omlouvat a omluvy přijímat i sami v dospělosti, jen je to těžší. Přece jen omluva bývá jakousi náplastí na bolest, a pokud vám na lidech ve vašem okolí záleží, určitě stojí za to těch pár hlásek říct. V zapeklitých situacích to také bývá často začátek cesty k odpuštění,“ říká psycholožka Veronika Pavlisková z poradny Mojra, kde nabízí pomoc dětem, dospělým, párům i rodinám.

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Naučit se v dětství, že omlouvat se je v pořádku? V životě je tahle schopnost a dovednost k nezaplaceníFoto: fizkes, Shutterstock.com

Jen pro slabochy? Proč je těžké se omluvit

Dospělí a vyzrálí jedinci si uvědomují, že správnou omluvou mohou alespoň částečně napravit své chyby a ukázat, že respektují city ostatních. Na sebe zaměření a nevyzrálí lidé mají naopak pocit, že omluva je jen pro slabochy. Mediátorka a koučka Eva Marková, která se zaměřuje na psychologii komunikace a osobnostně profesní rozvoj, vysvětluje, že omluva poukazuje na nezdar, jenž ovlivnil někoho dalšího. A něco takového veřejně přiznat? To mnozí nesnesou. Jaké jsou nejčastější důvody, proč je „promiň“ tak obtížné?

  • Neumíte převzít odpovědnost za svoje činy. Upřímná omluva vyžaduje odvahu, a i proto mnozí raději utečou, než aby uznali chyby a byli za ně zodpovědní.
  • Je to příliš velké zranění pro ego. Máte pocit, že se omluvou ponižujete, že přiznáváte jakousi prohru a vítězný míček dáváte soupeři. Proto egoisté často reagují tak, že obviňují ostatní, útočí na ně, popírají své činy a svalují vinu na druhé.
  • Nezajímají vás city ostatních. A týká se to často i nejbližších lidí. Ve skutečnosti jsou pro vás bezvýznamní, je vám jedno, že jste jim mohli fyzicky či psychicky ublížit.
  • Chyby si příliš spojujete s vlastním charakterem. Jedna chyba z vás špatného člověka nedělá! Zato o vás dost říká neschopnost připustit nějaké selhání. Pokud se bojíte, co si o vás bude myslet po přiznání chyby vaše okolí, je čas zapracovat na svém sebevědomí a sebelásce.
  • Cítíte se zahanbení a máte strach z reakce na svou omluvu. Je vám nepříjemně, ovládají vás emoce a bojíte se, co bude následovat. Vaše křehké sebevědomí je ohroženo a vy se cíleně vyhýbáte negativním emocím a zároveň i řešení problému.
Foto: fizkes, Shutterstock.com

Umět přiznat chybu nejen sám sobě, ale i před ostatními je důležité pro všechny vztahy. Nikdo není neomylný a schopnost se omluvit patří mezi znaky zralé osobnostiFoto: fizkes, Shutterstock.com

Proč není snadné omluvu přijmout

Někdo se vás dotkl nebo vám ublížil, uvědomil si svou chybu a dokázal se vám omluvit. Ale tím to nekončí: prosbou o odpuštění se míček dostal na vaši stranu hřiště, ale vy hrát nemusíte. Proč je někdy tak těžké omluvu přijmout a kdy se to ani nečeká?

  • Máte problémy se sebevědomím. „Lidé často neumějí přijímat cokoli, co jim nedělá dobře, a to jsou kupodivu i omluvy. Problém je v sebevědomí, protože když se vám někdo omluví, vy jako by vyniknete. A to řada lidí nemá ráda,“ upozorňuje Eva Marková.
  • Omluva není od srdce. Cítíte-li, že si omlouvající není vědom chyby, případně své chování ani za chybu nepovažuje a nehodlá ho měnit a omlouvá se, jen aby měl od vás pokoj, není třeba omluvu přijmout. Není to vaše povinnost.
  • Vaše zranění je příliš velké nebo čerstvé. I když je omluva upřímná, nemusí fungovat. Je v pořádku, že potřebujete víc času. Podle Evy Markové nemusí ránu zhojit ani perfektní srdečná omluva ve správný čas. Jindy je to naopak to, na co druhý čeká a bez čeho se nelze hnout dál.
  • Opakování matka moudrosti u omluv neplatí. Jestliže se vám blízký za stejnou chybu omlouvá zas a znovu, aniž by své způsoby změnil, nemůže čekat, že budete mít nekonečnou trpělivost. Je načase přestat s omluvami a změnit vzorce chování.

Načítám