Článek
Našly jste si partnera, který má z předešlého vztahu děti? Rozhodně to není důvod, proč vztah odpískat, ale určitě to chce značnou dávku empatie a trpělivosti, je to situace obtížná pro všechny zúčastněné.
Partnerovy děti jsou možná vychovávané jinak, možná vás hned nepřijmou, ale vy jste tam ti dospělí, tak mějte pochopení. Je to velké sousto, to rozhodně ano, musíte sladit odlišné výchovné přístupy, nastavit hranice, možná máte odlišné hygienické návyky či životosprávu. Není snadné sladit fungování ke spokojenosti všech, ale stojí to za to.
Místo romantiky realita?
Navazujete-li nový vztah, bývá to zpočátku křehké, snažíte se dobře poznat jeden druhého a ukázat se v co nejlepším světle. Těšíte se na romantiku… Když ale má váš partner nebo i vy děti, prožíváte možná rovnou realitu všedního života.
Vztahová koučka Jana Řehulková ve své poradně vídá, jaká má takové soužití úskalí a jaké přináší problémy. Lehké to není pro malé ani velké: „Dosud byly děti vychovávány určitým způsobem ve svém prostředí a najednou mají přijmout normy a pravidla v nové domácnosti s dalším dospělým. Ať už jen na víkend, nebo ve střídavé péči na týden či dva. Nebo u nich doma přibyl další ‚rodič‘, ať už sám, či s dalšími dětmi.“
Na jaké otázky si musí oba partneři podle expertky odpovědět? Budou pro všechny platit stejná pravidla? Mají oba dospělí v domácnosti stejné výchovné kompetence vůči vlastním i nevlastním dětem? Jak nedělat mezi dětmi rozdíly? Jak řešit, když vás partnerovy děti nerespektují? A jak se vyhnout hádkám?
Jděte na to pomalu!
Ať už jste samy matkami, nebo budou partnerovy děti vaše první, rozhodně platí, že chcete-li, aby vztah oboustranně fungoval, nesmíte tlačit na pilu.
Podle klinického psychologa Jana Kulhánka je důležité vplouvat do života dětí citlivě: „Začněte výletem v neutrálním prostředí nebo ještě lépe tam, kde to mají rády, třeba v zoo, v kině nebo na hřišti.“ Zjistěte od jejich otce, co je baví, co naopak nesnáší, jakou poslouchají hudbu a jaký milují sport či zda vůbec nesportují. Zajímejte se, jestli jsou plaché a stydlivé, nebo se rychle seznamují a podle toho se k nim chovejte. Hlavně nespěchejte, ať už první kontakt dopadne jakkoli.
A pozor, dítě může začít žárlit a svůj přístup změnit, když si uvědomí, že část času jeho rodiče bude nyní patřit vám, nové partnerce (nebo partnerovi, rady se přirozeně hodí nejen ženám, ale i mužům).
Buďte vzorem a respektujte individualitu
Podle Jana Kulhánka je největší chybou, když začnete dítě vychovávat, napomínat, opravovat, vysvětlovat a srovnávat s vlastními dětmi: „Dítě nového partnera vyrůstalo v jiné rodině, má jiné návyky, je prostě jiné. Srovnáváním a poučováním ho nepřijímáte takové, jaké je, což bude cítit a o sblížení s vámi nebude mít zájem.“ Co doporučuje Jana Řehulková?
- Otevřená a upřímná komunikace je základ pro úspěšné řešení problémů a budování důvěry. Máte pocit, že dítě nemá rádo vašeho nového partnera? Možná po hlubší debatě zjistíte, že se bojí, aby ho nenahradil. Vymyslete s přítelem plán, který bude respektovat potřeby a pocity dítěte, a bez nátlaku vztah budujte.
- Chce to trpělivost. Začlenění nových členů do rodiny může trvat delší dobu, zejména dětí v pubertě. Nestane se to přes noc. Čeká vás společný víkend? Nebuďte s partnerem přehnaně natěšení a nečekejte, že se vaše děti okamžitě spřátelí, nenuťte je ke společným činnostem nebo aby starší hlídaly mladší apod.
- Respektujte jedinečnost a rozdíly. Každá rodina má jiná pravidla a hodnoty. Snažte se najít vyvážený přístup. Mají vaše a partnerovy děti povolené jiné množství času u počítače? Pak je nutné, abyste spolu vytvořili pravidla nová, pro obě strany akceptovatelná.
- Vymýšlejte a plánujte aktivity společně, nestavte děti před hotovou věc, posílí to pouto.
- Buďte vzorem. Děti se učí pozorováním, proto jim ukazujte, jak se k sobě vzájemně chováte s respektem a láskou. Děti se budou pravděpodobně chovat alespoň částečně podobně.
- Respektujte individuální vztahy a nesnažte se být stále všichni pohromadě. Dopřejte si vzájemně čas jen s vlastními dětmi a neřešte vše za každou cenu společně. Má-li dítě partnera problémy ve škole, buďte oporou, ale nezasahujte, nejste-li požádány.
- Konflikty řešte otevřeně, jsou běžnou součástí rodinného života. Nenechávejte ale nedorozumění vyšumět. Svolávejte např. pravidelně rodinnou radu, kde má každý prostor být vyslyšen a sdílet své pocity i případné obavy.