Na vášeň zapomeňte, hádky jsou ozdravné a prostor je důkazem lásky. I to vás naučí letitý vztah

Říká se, že co tě nezabije, to tě posílí. A také že všechno špatné je k něčemu dobré. Tahle pořekadla si připomínáme většinou ve chvílích, kdy se s námi někdo rozejde nebo když my jsme ti, kdo vztah ukončují. Ale fungující a letitý vztah nás posiluje a získáváme v něm zkušenosti k nezaplacení. Těchto 5 věcí se asi naučil každý, kdo žije roky s jedním partnerem.

Také jste v době mládí hledali spřízněnou duši, někoho, s nímž budete souznít vždy a pořád, na všem se shodnete a budete na svět hledět stejnýma očima?

Jestli žijete v letitém vztahu, moc dobře víte, že partner není (a neměl by být) vaším klonem, který všechno vidí a vnímá stejně jako vy. Jsou situace, kdy máte na věci odlišné názory a kdy se možná i pohádáte. A to je prospěšné, leckterá hádka je ozdravná. „Když někdo tvrdí, že se s partnerem nikdy nehádá, je to spíš alarmující. Hádka totiž znamená, že vám na partnerovi záleží natolik, že chcete, aby s vámi souhlasil, abyste našli společnou řeč. Opakem je lhostejnost,“ říká britská expertka na vztahy Tracey Cox.

Při hádkách si navíc trénujete komunikaci, rozšiřujete si obzory, vzájemně se nutíte dívat se na věci z jiných úhlů a leckdy jste nuceni uznat chybu. A to jsou rozhodně dovednosti, které se vám budou hodit v podstatě všude.

Od předešlého bodu se odvíjí i schopnost vytvářet kompromisy. Po pár letech společného života už nejspíš moc dobře víte, že vztah není soutěž o to, kdo má pravdu nebo kdo si prosadí to své, ale spíš je to umění vycházet si vstříc a občas ze svých představ slevit, někdy dokonce ustoupit. Pokud neustupuje pořád jen jeden, ale je to vyrovnané, jde rozhodně o známku fungujícího vztahu.

Ať už jde o práce kolem dětí a domácnosti nebo finance, ale třeba i osobní, zdravotní či jiné problémy každého z vás, nejspíš jste za roky společného soužití zjistili, že být tým je rozhodně výhodnější než být na všechno sám. Že když jste si vzájemně parťáky, o všechno dobré i špatné se spravedlivě dělíte, jde všechno snáz. Problémy se zdají menší, když o jejich řešení přemýšlíte dva, obavy a strachy se zmenšují, když víte, že na ně nejste sami, a úklid je také celkem hračka, když se koštěte a hadru chopíte v páru.

Možná s trochou nostalgie vzpomínáte, jak neskonale vášnivý byl váš vztah na začátku. Motýlci v břiše lítali jako splašení, jen když vám od toho druhého pípla zpráva v telefonu. Vaše ložnice byla vším možným, jen ne místem odpočinku. Ale také už nejspíš moc dobře víte, že vášeň je sice neskutečně sexy, ale zásadnější jsou jiné věci. „Chtíč a láska jsou neklidní spolubydlící a ne zrovna nejlepší přátelé,“ říká sexuoložka.

Každý vztah má tři základní fáze – zamilovanost plnou vášně, romantickou klidnější lásku a následně blízkost a pevné pouto. A právě třetí fáze je to, k čemu bychom měli směřovat. Ne že by nás sex už neměl zajímat, ale blízkost, kterou jste spolu za ty roky vybudovali, je víc než pár vášnivých chvilek v posteli.

Možná jste v mládí měli pocit, že pravá láska se pozná podle toho, že se jeden od druhého nehnete. Že chcete být pořád spolu, máte stejné přátele, koníčky, když jeden nemůže na večeři s přáteli, druhý prostě také nejde a podobně.

Roky společného života ale většinu lidí naučí, že je potřeba mít nejen společné aktivity, ale i ty samostatné. Umět si vzájemně dopřát prostor je zdravé. Aby vztahy (a mimochodem nejen ty romantické, ale i kamarádské, rodičovské, příbuzenské…) fungovaly, neměly by být majetnické, plné žárlivosti a vyčítání a nesmíte se v nich cítit jako ve vězení. Dopřát si vzájemně prostor je důkaz lásky a hlavně důvěry, bez které se žádné partnerství neobejde.

Potřebujete ve svém životě víc lásky? Tři snadné způsoby, jak ji najít – musíte ale začít u sebe