Článek
„Tak se přece vzchop, nebyl jediný mužský na světě. Podívej, kolik jich běhá kolem…“ Některé rady dobrých přátel, kteří se vás snaží dostat z černých myšlenek po bolavém rozchodu, jsou často úplně k ničemu. Zklamání a smutek musí postupně odeznít a teprve až se tak stane, jste připravení na nový vztah. Anebo také ne.
Nestavte kolem sebe zdi
Jak upozorňuje psycholožka Randi Gunther ve své knize When Love Stumbles: How to Rediscover Love, Trust, and Fulfillment in your Relationship (Když láska klopýtá: Jak znovu objevit lásku, důvěru a naplnění ve vašem vztahu – u nás zatím nevyšlo), někteří lidé, ve snaze ochránit se před další bolestí, si postaví kolem sebe pomyslnou zeď. Své zklamání řeší tak, že méně riskují, neodvažují se pouštět do dalších vztahů a raději se utvrzují v přesvědčení, že láskyplné vazby nejsou nic pro ně. „Emocionální obrana sice může odfiltrovat potenciální citovou újmu, ale také zabrání lásce, aby přicházela a odcházela,“ upozorňuje Gunther.
Bude mě ještě někdo milovat?
V intimních vztazích si vždy tak trochu ubližujeme, někdo více, jiný méně, a pokud jsou opravdové a silné, bez určitých zranění se zkrátka neobejdou. Rozchod ovšem patří na stupnici psychické zátěže k těm nejvíce stresujícím situacím. A pokud se vám nedaří ani po delší době začít hledět do budoucnosti s optimismem, je nejvyšší čas s tím něco udělat.
„Deziluze ze vztahu je vlastně úplně běžná, nikdo vám nikdy nezaručí, jak to dopadne, a je potřeba se s tím naučit žít,“ připomíná Randi Gunther. Zranění a odmítnutí lidé ale často odmítají pokračovat v dalších pokusech najít naplňující vztah. „Ztráta víry v lásku ve skutečnosti ale znamená ztrátu víry, že vás bude ještě někdo milovat. Přestanete jednoduše věřit, že jste dost dobří na to, aby vás někdo skutečně miloval,“ připomněla pro The Guardian psychoterapeutka Hilda Burke.
Smutek po rozchodu je přirozený a má své místo. Strach z dalšího vztahu ale neFoto: fizkes, Shutterstock.com
Tipy, jak začít znovu věřit v lásku
Pokud jste v podobné situaci, máte vlastně jen dvě možnosti. Buď můžete nadále vkládat veškerou energii do obranné strategie před dalším zraněním, nebo začít pracovat na posílení a zhojení bolavé duše. Randi Gunther připomíná, že jako nechceme nechat atrofovat svaly, a tak pravidelně cvičíme, nesmíme totéž dovolit své psychice. A raději se zkusit vrátit do hry. Jak na to?
- Přijměte fakt, že citové bezpečí je iluze. Certifikát na štěstí vám nikdy nikdo nevystaví a nezkusit další vztah jen proto, že to nemusí vyjít, je stejné jako předpokládat, že zmoknete, i když svítí slunce. Může se to stát, ale nemusí, tak proč hned předvídat to nejhorší?
- Přitahujeme to, co vyzařujeme. Změnit svůj pesimistický pohled na svět není snadné. Ale aspoň to zkuste. Obklopte se pozitivně naladěnými lidmi, vyhýbejte se škarohlídům, cíleně si vybírejte, s kým trávíte čas.
- Naučte se těšit. Hledat na všem to horší je snazší, ale k ničemu dobrému to nevede. Zkuste si raději každý týden najít alespoň jednu věc, na kterou se opravdu těšíte. A samozřejmě ji pak zrealizujte.
- Boj nás posiluje. I ten, který vedeme sami se sebou. Nepeskujte se za svá selhání či vracející se černé myšlenky. Dovolte jim připlout, ale pak je zase pusťte, ať si jdou! A naprosto cíleně se snažte uvolněné místo nahradit čímkoli veselejším.
- Riskujte. Život není ani jednoduchý, ani spravedlivý, ale občas ukáže i svou příznivější tvář. Dát znovu všanc své city chce odvahu. Ano, nové zklamání může přijít, ale zrovna tak se může přihnat vlna štěstí a spokojenosti. A ta za risk prostě stojí.
