Láska podle Bridgertonových. Jakou roli hrají při výběru dobrého manžela peníze?

Hlavní linka třetí série Bridgertonových se točí kolem Colina Bridgertona (Luke Newton) a Penelope Featheringtonové (Nicola Coughlan) a opět jde o to najít si vhodného životního partnera. Penelope konečně dostane nabídku, ale není si jistá, zda ji přijmout. Připadá jí málo romantická, chce čekat na velkou, divokou a dechberoucí osudovou lásku. Její matka lady Portia jí na to řekne: „Víš, co je romantické? Bezpečí.“

Tahle věta nás nutí podívat se na lásku a hledání partnera jinou než emoční optikou. V netflixovém hitu totiž matky dcer (i synů) uplatňují dvě základní metody, jak své potomky co nejlépe vdát či oženit.

Lady Violet Bridgertonová je dobře finančně zajištěná, k tomu se vdávala z lásky a s manželem žila v láskyplném manželství, podobným směrem tedy vede i své děti. Nutno ale říct, že její muž zemřel tragicky a nečekaně, takže těžko odhadovat, jak by jejich manželství vypadalo třeba po dalších deseti letech. Každopádně Bridgertonovi při hledání partnera sází především na emoce, hledají spřízněnou duši, tu jedinou velkou a opravdovou lásku a nehodlají slevit.

Naopak lady Featheringtonová, jejíž muž nebyl finančně zdatný a jeho dluhy a podvody ho stály život, zatímco ona zůstala na všechno sama, sází spíš na pragmatičnost. Netlačí své dcery do sňatků s někým, kdo je vyloženě odpuzuje, ale zároveň je nabádá, aby moc nepřebíraly a přemýšlely hlavně o tom, zda je dokáže potenciální partner uživit.

Oběma ženám lze asi rozumět, chápat jejich motivaci, ale otázka zní, která z nich má pravdu. Ani jedna a vlastně obě. Obě metody mají totiž svá pro i proti. V magazínu Psychology Today se nad tím zamýšlí americká klinická psycholožka Isabelle Morley.

Jsou lidé, již si myslí, že jakmile jde o city, musí jít pragmatismus stranou. „Pokud se ale zaměříte jen na okamžité nadšení a vášeň, snadno přehlédnete partnery, kteří by se k vám hodili,“ varuje psycholožka. Nemusí jít totiž vždy o lásku na první pohled ani se nemusíte cítiti jako zasažení bleskem, občas to chvíli trvá, než se do sebe dva zamilují. A když se to podaří, může být pouto i silnější než to, co vzniklo jen jako hormonální bouře, která časem vždycky zeslábne a někdy pomine úplně. „Někteří v honbě za svou jedinou opravdovou láskou odmítají skvělé protějšky ne proto, že by se k nim nehodily, ale protože si myslí, že by mohl přijít někdo lepší. To je riziko víry, že existuje jen jedna spřízněná duše,“ říká Morley. Snadno se totiž může stát, že takhle pročekáte celý život.

Je tedy lepší přijmout první relativně dobrou nabídku? Možná ano, ale zase pozor, ať nedáte rozumu prostoru až příliš. Nemusíte sice hned vzplanout jako pochodeň, ale měli byste se shodnout v určitých věcech. Jsou to společné životní cíle, morální nastavení, žebříček hodnot, podobné životní tempo a energie, plány a také musí fungovat fyzická přitažlivost.

Podle Isabelly Morley nelze ani o jednom z těchto přístupů říct, že je jediný správný. Nezáleží ani tak na cestě, jako spíš na cíli. A ten máme každý jiný, liší se podle toho, kolik nám je, z jakých poměrů pocházíme, jaké máme představy o životě a podobně. „Musíte zvážit vaše vztahové cíle, emocionální, finanční a další potřeby a vaši časovou osu. Neexistuje žádný ‚správný‘ způsob, jak si vybrat manžela a vybudovat manželství. Existuje jen ta správná cesta pro vás,“ dodává psycholožka.

Rozvod ano, či ne? Otázky, které si musíte položit, než podáte žádost