Článek
Vztahy s rodiči bývají složité. A komplikaci může představovat i to, když spolu dcera a matka vycházejí až příliš dobře. Se zdánlivě neřešitelnou situací ale mohou pomoci vztahoví mediátoři. Proto Zorka napsala mediátorce Kateřině Bělkové.
Dobrý den,
chtěla bych poradit se situací, která se může zdát úsměvná, ale mě trápí a nevím si s ní rady. Jde o to, že se moje mamka začala v poslední době chovat dost divně. Mě její změna štve, ale nevím, jestli jí to mám říkat, a pokud ano, tak jak.
Ale vezmu to postupně. Mamce bude brzo padesát a jsou to tři roky, co mi zemřel taťka. Bylo to náhlé, měl autonehodu a pro celou naši rodinu to byl samozřejmě strašný šok. Nejhůř to nesla jednoznačně máma, dlouho na tom nebyla vůbec dobře, chodila k psychologovi, brala nějaké léky na uklidnění, odmítala chodit mezi lidi, přišlo nám, jako by už snad ani dál nechtěla žít.
Vždycky žila jen pro nás a pro taťku, když jsme odrostli, tak pomáhala tátovi ve firmě, prostě byli pořád spolu. A když zemřel, byla najednou na všechno sama. Taťka měl naštěstí ve firmě společníka, takže se o nás postaral a vlastně nám pomáhá doteď, takže existenčně jsme díky bohu zajištění.
I když už jsem přestávala doufat, že se mamka ještě někdy bude umět radovat, nevzdávala jsem to a vždy, když jsem šla někam ven s kamarády, ptala jsem se, jestli nechce jít se mnou. Najednou jednoho dne řekla, že by šla. Bylo to loni v létě a vyrážely jsme zrovna s holkama do letního kina a pak na drink. Mamka byla zpočátku nesmělá, ale holky byly zlaté, věnovaly se jí a chovaly se, jako by byla stejně stará jako my, po pár drincích ji dokonce vytáhly i na parket.
.
Byla jsem ten večer tak šťastná, že ji zase po tak dlouhé době vidím se smát a bavit, že jsem jí další týden opět nabídla, aby se k nám přidala. A od té doby s námi začala vyrážet pravidelně. Pořídila si nové oblečení, mladistvější účes, začala hodně sportovat, takže má perfektní figuru, je z ní zkrátka kočka. Je sice vidět, že je o něco starší než my, ale málokdo tipuje, že by to byla něčí mamka, možná starší ségra.
Jenže mě to poslední dobou už začíná štvát. Asi v tom je i kousek žárlivosti, mám pocit, že víc chlapů se otáčí za mamkou, holky si s ní taky kolikrát mají víc co říct než se mnou, nehledě na to, že já se před mamkou nikdy neuvolním tak, jako by tam nebyla.
No a už nějakou dobu se to ve mně pěkně pere. Na jednu stranu jsem šťastná, že už není smutná a začala zase žít, na druhou stranu bych si přála, aby si našla své vlastní kamarádky. Mně je přes dvacet a nechci všude vyrážet jen s mámou. Vrcholem všeho bylo, když na poslední akci s MOJÍ partou mamka vyrazila i beze mě, protože mi nebylo dobře. Navíc se chová, jako by jí bylo dvacet. Nechci být na ni zlá, ale někdy už je to opravdu moc. Když jsem to řešila se starším bráchou, na kterého mamka dá, tak mi řekl, ať ji nechám být, ať jsem ráda, že už není tak zničená… Jenže do jeho party se nepřidala. Mám to mamce říct? Není to ode mě moc sobecké? A jak to mám udělat, abych ji neranila a ona se zase nestáhla do sebe? Děkuju. Zorka
Milá Zorko,
děkuji za váš upřímný dopis. Určitě bych chtěla ocenit vaši odvahu přiznat si, že je možná v celé záležitosti i kousek žárlivosti. To není vůbec snadné! Ale pro vyřešení těžkých situací je velice přínosné, pokud sami sobě přiznáme a uvědomíme si, v čem je skutečný problém.
Ptáte se, jak sdělit mamince, že byste si přála být se svými kamarády zase někdy i o samotě a zároveň si přejete, aby mamka nadále společensky žila. Nejlepší je v tomto případě vsadit na upřímnost. Zkuste si spolu v klidu promluvit. Citlivě jí popište, že byste s kamarádkami chtěla být také někdy o samotě a proč. Vzhledem k tomu, jak empaticky jste mi celou situaci popsala, věřím, že i vaše maminka bude empatická a pochopí, že potřebujete i svůj vlastní prostor a prostě nějaký čas trávit jen se svými přáteli.
Můžete zkusit navrhnout stanovení nějakých pravidel. Že třeba na určitý typ akcí můžete vyrážet společně, na jiných byste ráda byla sama. Možná by i maminka ocenila, kdybyste jí pomohla seznámit se s nějakými vrstevnicemi. Každé životní období má určitá specifika a výhodou přátelství s podobně starými lidmi je mimo jiné i to, že často řešíme podobné věci. Věřím, že se vám společně podaří najít nějaké řešení, ve kterém budete spokojené obě dvě, a moc vám oběma přeji, aby to bylo co nejdříve.
