Článek
Život umí být pořádně náročný a i taková „banalita“ jako zahrada ho může zkomplikovat. Nespolehlivá firma, která nedokončila zakázku a nehodlá v práci pokračovat, dokud nedostane další peníze, narušila i fungující manželství. Jakoby neexistovalo rozumné řešení. S tím ale mohou pomoci vztahoví mediátoři, kteří mají nadhled a jsou objektivní. Proto Jarka napsala mediátorce Kateřině Bělkové.
.
Dobrý den,
zhruba před rokem jsme se s manželem rozhodli, že by si naše zahrada zasloužila úpravy a rozhodli jsme se využít služeb profesionálů. To bylo na jaře. Nešlo o žádné zásadní stavební úpravy, spíš jen všemu dát nějaký řád a zahradu zmodernizovat a omladit.
Firma připravila návrh včetně cenové nabídky, my ho potvrdili, zaplatili 50% zálohu a práce byly započaty začátkem května. Prvním krokem bylo zbavit se všeho, co už dosloužilo. To bylo hotovo během dvou dnů. Jenže od té doby nic, v tomhle stavu je naše zahrada doteď! Nejdřív jim chyběl personál, pak byla doba dovolených, pak pan majitel onemocněl. Ze začátku jsem měla pochopení, ale už mi došla trpělivost. Čtyři měsíce jsme fungovali na staveništi, teď už je po létě a my stále nemáme ani náznak toho, že by se mělo pokračovat.
Pan majitel sice komunikuje, ale přijde mi, že jsou to stále jen samé výmluvy. Myslím, že dokončení naší zahrady nezabere jeho společnosti více než pár dnů, ale on to prostě není schopen dokončit! Teď po nás chtějí, abychom doplatili zbylou dohodnutou část, aby prý mohli nakoupit materiál. Ale to my už z principu odmítáme, hlavně tedy můj muž.
Ten rezolutně prohlásil, že už jim nedáme ani korunu, dokud nedodělají svou práci do poslední kytičky. Já už tak rezolutní nejsem, už bych to hlavně chtěla mít hotové, ale nechci jít proti manželovi.
Myslím, že manželovi jde hlavně o princip, doslechl se totiž, že firma dostala nějakou velkou zakázku a pracovala celé léto tam. Trochu je i chápu, že si v dnešní nejisté době nenechali ujít velký kšeft, ale čekala bych, že o to vstřícnější budou teď k nám.
Já bych se nejraději s nimi dohodla, a pokud by byli ochotní poskytnout nám nějaké kompenzace, tak bych jim to i doplatila. Manžel je ale zastáncem toho, že teď v zimě na zahradě stejně nebudeme, a ať je nechám pěkně vycukat. Nejsem si ale jistá, jestli si uvědomuje, že na jaře to může dopadnout úplně stejně jako letos.
Jak z toho teď ven? Mám se snažit tlačit na manžela, ať přistoupí na dohodu? Nebo udělat dohodu s firmou potají, aby o tom nevěděl, a doufat, že se to nedozví? A co když jim peníze pošlu, a oni tu zakázku stejně nakonec nedokončí? To by manžela asi ranila mrtvice. Děkuji tedy předem za váš nestranný názor a případné rady, Jarka.
Milá paní Jarko,
děkuji za váš dotaz a důvěru, se kterou se na mě obracíte. Dohoda je vždy lepší než dlouhodobé spory a i v tomto případě bude zcela jistě výhodnější pro obě strany – vy budete mít dokončenou zakázku a společnost bude mít svou odměnu. Rozumím ale zároveň tomu, že se obáváte opětovného nedodržení termínů, že důvěra byla narušena.
Rozhodně bych ale nedoporučila dělat cokoli za zády manžela. Můžete se bez něj pokusit s firmou dohodnout na zcela konkrétních podmínkách, za kterých vaši zakázku dokončí. Zkuste navrhnout jasné detailní kroky, jak dokončení zakázky dosáhnout, případně jaké kompenzace byste si představovali. Můžete třeba zkusit navrhnout, že uhradíte část ze zbylé částky nezbytnou pro nákup materiálu a cenu za práci uhradíte až po dokončení celé zakázky.
Až se vám podaří vyjednat podmínky, můžete je předložit manželovi. Vysvětlit mu, proč je tohle pro vás přijatelné, proč si myslíte, že tato cesta bude pro vás nejlepší, čeho se obáváte, když na ni nepřistoupíte a podobně. Finální rozhodnutí musí být ale vás obou! Moc vám přeji, aby se podařilo vyjednat dohodu, se kterou budete spokojeni a mohli jste si zase co nejdříve užívat svou novou zahradu.
Manželská krize? Rozpoutat ji může třeba i bowling – přečtěte si náš příběh
