Článek
Na adresu jakztohoven@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Otázka
Hezký den, mám kamarádku, která během dospívání docela střídala partnery, pak se vdala, rozvedla a pak si našla přítelkyni. S tou byla dva roky a teď je pět let s další. Ale sama říká, že neví, jestli je lesba, že to neřeší. Zajímalo by mne, jak to teda je, jestli se s orientací lidé rodí, nebo jestli je teď moderní chodit se stejným pohlavím. Já sama se někdy přistihnu, že se mi líbí třeba při sledování videí pro dospělé koukat na holku - ale chodím s klukama. Znamená to, že se také jednou můžu zamilovat do holky? S pozdravem K. H.
Odpověď
Dobrý den, díky za dotaz. Přinášíte velmi zajímavé téma, i když v tomto miniformátu nemáme prostor probrat celou komplexitu lidské sexuality, pohlaví a genderu a jeho mnohovrstevnatost v současném světě. Ptáte se, jestli se můžete zamilovat jednou také do dívky. Myslím, že na to si odpovíte jen vy sama. Za mě se můžete zamilovat, úplně do koho chcete. Nikdo nemůže rozhodnout lépe než vy, koho budete milovat. Asi to tak bylo vždy, není to tak?
Pokusím se jen lehce a povrchně zorientovat v základních pojmech a snad z toho bude něco málo patrné. Anglicky sex znamená česky pohlaví: jde o biologickou kategorii, která souvisí s našimi těly a jejich rozmnožovací funkcí. Anglicky gender, česky sociální pohlaví, je pojem užívaný pro označení osobní identity a společenské role. Na rozdíl od kategorie pohlaví, ze které gender vychází a jež je založená především na biologických základech, bývá gender většinou chápán jako společenský konstrukt, tedy jako soubor lidmi vytvořených představ a pravidel. Třeba o tom, jak se mají chovat muži a ženy. Tyto představy a pravidla se mohou lišit podle kultury a historického období.
Definice sexuality jakožto souboru projevů rozdílnosti pohlaví předpokládá existenci pouhých dvou druhů sexuality, z nichž každá přísluší jednomu pohlaví. Protože však ve skutečnosti existuje značná diverzita projevů i v rámci jedinců téhož pohlaví a téměř žádný znak či projev není vlastní jednomu pohlaví zcela výlučně, hovoří se též o sexualitě jedince jakožto jedinečné kombinaci dispozic, případně projevů.
Zajímavý by mohl být v tomto kontextu výzkum Alfreda Kinseyho, který na začátku padesátých let zkoumal sexuální chování mužů a žen v USA, měl sto tisíc respondentů. Jedná se o největší výzkum lidské sexuality, který se zatím uskutečnil. V té době byla Amerika absolutně puritánská společnost, přesto ve výzkumu připustilo zhruba 80 procent mužů sexuální zkušenost nebo přitažlivost s muži i ženami. A Kinsey přišel s pojmem bisexuality. Od té doby se mnoho změnilo a Kinsey byl za svůj výzkum i oprávněně kritizován, ale podával asi trochu pravdivější obrázek o společnosti, než je striktně heterosexuální představa. Milujte tedy podle toho, jak lásku cítíte.
