Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Dobrý den, často čtu vaše rady ženám, které se trápí a nevědí, co s tím. Mám také jedno trápení a asi vím, jak mi poradíte… Před pěti lety jsem potkala muže, já prodavačka, on zákazník, pár měsíců chodil jen nakupovat, po půlroce mě pozval na kávu a já šla – ale pozor, jen před nákupním centrem. Měla jsem radost a vždycky jsem se těšila, že přijde. Pak mi daroval k svátku kytku a já byla zamilovaná, jenže ten den mi zrovna oznámil, že je ženatý.
Nechci popisovat, jak jsem to obrečela, a on to věděl, že mě ta informace sebrala. Volal hned druhý den a zkráceně – ukecal mě. Byla jsem sama delší dobu… No a teď jsem jeho milenka, což mě už dlouho trápí. Kolikrát jsem se to snažila ukončit, ale vždycky podlehnu. On je strašně hodný, se vším mi pomáhá, když může.
Já jsem nikdy nenavrhla schůzku, všechno je podle něho, jestli má čas a chuť, když chce, má vždycky záminku, aby mohl přijet (nikdy s prázdnou). Nechce o tom mluvit, co je mezi námi, žije svůj život a asi šťastný, nemá děti. Vždycky to zapovídá a nic nevím.
Já vím, že když to ukončím, týden se neozve a pak znova (zkoušela jsem to víckrát)… Asi to nepůjde – poradit, ale… Ale asi potřebuji slyšet, že jsem naivní, nikoho jiného nemám, komu se svěřit. A hlavně poradit, jak se rozejít… Děkuji. Regina
Odpověď
Milá Regino, řeknu vám, co čtu mezi řádky vašeho dopisu. Ačkoliv dáváte najevo už v první větě, že vztah považujete za neperspektivní, a končíte žádostí o radu, jak se rozejít, myslím, že v hloubi duše očekáváte magické řešení.
Možná si říkáte, že ten pán, který píše poradnu, je tak zkušený a empatický k ženským problémům, že se dokáže vcítit i do Reginy a odhalí jí řešení, jež leželo celou dobu na dosah ruky.
Tak si pojďme nalít čistého vína, Regí. Empatický jsem, vžít se do vaší situace také umím, ale k tomu, abychom se někam dostali, bych potřeboval vědět víc. V první řadě bych změřil vaše sebevědomí. Ano, kdyby existoval přístroj jako na měření tlaku, použil bych ho na vás hned po příchodu do ordinace. Po odečtení údajů z displeje bych se pak na vás dlouze zadíval, zvedl obočí a s lékařským povzdechnutím bych konstatoval, že hodnoty sebevědomí máte na mimořádně nízkých číslech a že s tím budeme muset něco dělat.
Víte, proč vyprávím takto zdlouhavou etudu? Chci zdůraznit, že milenkou nemůže být žádná žena proti své vůli. Když se totiž žena ocitne v roli milenky, má jen dvě možnosti: Ukončit vztah, nebo se s rolí „dvojky“ smířit a užít si to. Ano, ve vzduchu visí otázka: A nejde to udělat jinak? Nemohu situaci zvrátit tak, aby se se svojí ženou rozvedl a vzal si mě? Určitě to možné je, ale statistiky bohužel hovoří jasně v neprospěch takového vývoje.
Kdybyste měla sebevědomí na vysokých hodnotách, vůbec bychom si teď nepsali. Už v momentě odhalení – tedy po přiznání, že je ženatý – byste svého nápadníka hnala sviňským krokem. A pokud ne sviňským, tak byste jej přinejmenším odkázala do patřičných mezí. V hlavě by se vám míchal koktejl zklamání a vzteku, ale zároveň byste okamžitě věděla, že na tohle klišé nemáte čas ani nervy.
Z výše popsaného odstavce ale vyplývá, že si nevěříte. V takových obdobích mají ženy (i muži) tendenci odpouštět nápadníkovi nedokonalosti, protože je hrozně příjemné být obdivovaná a obletovaná. Rozum sice cítí, že to nikam nepovede, ale srdce se nechce nechat přesvědčit. Co když zrovna tenhle chlapík to bude mít jinak…
V dnešní době se často setkávám s páry, do jejichž života vstoupila nevěra. Měla byste se toho vašeho zeptat, proč vás uhání, když je ženatý. Co si od toho slibuje? Co očekává? Ne, že byste se dozvěděla něco nečekaného. Patrně se mu doma nedostává respektu (co to znamená, by bylo na delší vyprávění). Váš nápadník tak loví a hledá ženu, která ocení jeho mužské vlastnosti a jeho přínos pro ženské pokolení.
To však vůbec neznamená, že by přemýšlel o přepřáhnutí koně (nebo kobylky). Pravděpodobně se jen domnívá, že si chybějící pocity uspokojí s náhradní ženou – s vámi. Přidělil vám hřiště a orámoval ho mantinely, za něž nesmíte. Máte být ráda za jeho zájem, obdivovat jeho samectví, děkovat za jeho dárky a líbeznosti. Ale pozor, za mantinely nesmíte. Tam jsou zakázaná teritoria. Vstup za ně se trestá smrtí, což v praxi znamená uzavření, nekomunikace, neodpovědi.
Co s tím můžete dělat? Vraťme se o pár řádek výš. S nízkým sebevědomím nic moc. Trpět jako zvíře a trápit se nereálným sněním o tom, že se to změní. Vykašlat se na to a spokojit se s rolí zástupné ženy. Poslat ho k šípku, začít pracovat na sebevědomí a pak si počkat na příštího prince, s kterým budete moci mávat. Alespoň tedy do té míry, že pro něj budete číslo jedna. Já hlasuju pro to poslední.
