Proč na mě moje žena pořád křičí? Důvody mohou být skryté, někdy prostě volá o pomoc!

Zvýšení hlasu při hovoru vždy provázejí zjitřené emoce. Vztek, strach, nespokojenost… Křik bývá často poslední kapkou při rozhovoru, který se nevyvíjí podle přestav. Ale mnohem horší je, když se stane běžnou součástí vašich rozmluv. Tam už jde většinou o průšvih větších rozměrů. „Křik často není jen o hlasitosti slov, ale spíše o hloubce pocitů, které zůstávají z různých důvodů nevyslovené,“ říká koučka Lucie Horká. A dodává, že za každým křikem je příběh, který stojí za to prozkoumat a pochopit.

„Často k tomu dochází například kvůli tomu, že jeden z partnerů si příliš nevěří a přizpůsobuje se druhému, protože má strach, aby ho neztratil,“ říká psychoterapeutka Petra Jonášová z portálu Terapie.cz. Nahromaděné obavy a s nimi spojené emoce pak ale musí nějak ven. Těch důvodů ovšem bývá samozřejmě mnohem víc. Jaké jsou ty nejčastější situace, kdy ženy zvyšují na partnera hlas, a co s tím?

Děti, domácnost, práce… Někdy se povinností nakupí tolik, že pak stačí jakýkoli malý podnět a na „hysterický záchvat“ je zaděláno raz dva. Co v takové chvíli udělá rozumný muž? Nehádá se, pohladí svou ženu a řekne: „Je toho na tebe moc, že? Tak s čím můžu pomoct?“ Reakce z říše snů? Pokud to neudělá sám, tak si o to prostě řekněte. Mnoha partnerům tohle obyčejně nedochází, ale na jasný pokyn obvykle zareagují. A rádi. Nic totiž nemate muže tak, jako když netuší, proč jste (zase) naštvaná a vzteklá.

Jednou z nejúčinnějších metod uklidnění rozjitřené duše je pochopení. „Není pravda, že komunikace je v partnerství všemocná. Do párových konzultací mi často chodí páry, co spolu komunikovaly tisíce hodin, prošly komunikačními kurzy, a přesto necítí posun,“ říká koučka Lucie Horká. Pocit, že vám ten druhý rozumí a je na vaší straně, bývá mnohem důležitější než dlouhé a často únavné rozhovory. Pokuste se ho navodit a stane se malý zázrak.

Intimita je ve vztahu záchranným lanem, které vám pomůže vždy, když dojde ke střetu a konfliktu. A pokud se vytrácí, většina žen zatahuje za záchranou brzdu. Když se partneři přestanou navzájem svěřovat, potlačují své starosti či vzájemné křivdy a neřeknou si, co jim vadí, narušuje se důvěra a stabilita vztahu,“ vysvětluje psychoterapeutka Petra Jonášová. A může pak docházet k nepřiměřeným reakcím.

„Lidé si někdy mylně myslí, že pokud je vztah na povrchu ‚funkční‘, je vše v pořádku. Ale na pozadí se může odehrávat tichá krize, o které nemá ten druhý ani potuchy,“ říká Lucie Horká. Což je i případ situace, kdy žena den za dnem nabývá dojmu, že ji muž nerespektuje, odbývá její názory či myšlenky mávnutím ruky a nevěnuje jim pozornost. Křik v takovém případě může být jen obyčejnou touhou po uznání.

„Partnerský vztah by měl být založen na vzájemném porozumění, svobodě a komunikaci. Pomáhat může například vyjádření vlastních pocitů a potřeb, naslouchání druhému partnerovi nebo hledání konstruktivního řešení společně,“ dodává Petra Jonášová.

Největší mýty o lásce, které mají na svědomí romantické filmy. Příliš mnoho lásky vás udusí!