Hádková turistika, hledání viníka místo řešení… Pět signálů, že vaše hádky nejsou zdravé

I v těch nejharmoničtějších vztazích přichází chvíle, kdy se s partnerem na něčem neshodnete, máte odlišný názor, nebo jeden druhého prostě naštvete. Vyříkat si to je rozhodně lepší než předstírat, že se nic neděje, a zakopávat pod postel jeden nevyřešený spor za druhým.

Pozor ale na nezdravé, až toxické hádky, kterými konflikty vlastně neřešíte, naopak je prohlubujete. Tohle je 5 signálů, které značí, že se nehádáte správně a chtělo by to změnit.

Začnete se hádat kvůli neumytému nádobí, ale skončíte u toho, kdo před pěti lety zapomněl zaplatit zálohu na dovolenou. Tohle slýchají vztahoví terapeuti velmi často. Je to vlastně taková hádková turistika, jenže když se potulujete historií vašeho vztahu a připomínáte si staré spory, nikam se nedostanete. „Představte si konflikt jako operaci – chirurg se také nemůže uprostřed operace srdce rozhodnout, že by vlastně raději operoval koleno. Stejně tak efektivní hádka potřebuje jasné soustředění na danou konkrétní věc,“ říká životní kouč Aleš Kalina.

Pokud se tedy během hádky o jednu věc najednou objevují další a další neshody z hluboké minulosti, zastavte se. „Může třeba pomoci napsat hlavní téma, kvůli kterému máte spor, na papír, a ten položit před sebe. Kdykoli cítíte, že odbočujete, koukněte se do poznámek,“ radí Aleš Kalina. Není přece špatné říct: „Pojďme se vrátit k našemu nynějšímu problému, tohle můžeme vyřešit jindy.“

Během konfliktu je mnohem lepší častěji používat zájmeno „já“ než „ty“. Jestli se totiž nesou vaše hádky v duchu obviňování typu „ty nikdy…“, „ty vždycky…“, „ty za to můžeš…“, během chvilky váš protějšek ztratí zájem cokoli řešit. Proč by také měl, když už jste z něj udělali toho, kdo za všechno může, nic a nikdy nedělá správně a podobně.

Když ale místo toho budete mluvit o sobě, o tom, co daný problém dělá s vámi, vytvoříte tím prostor pro hledání řešení. „Já nemám sílu vařit každý den a uklízet celý dům“, „já jsem vyčerpaná(ý), protože se po práci denně učím s dětmi“, „já potřebuji…“, „já bych se cítil(a) líp, kdyby…“. Nezní to lépe, co myslíte?

A pozor, pokud se ještě ke všemu ve vašich hádkách objevují vulgarity, nadávky, osobní útoky, je to jasné znamení toxicity.

>>>7 signálů, že si vás partner neváží

„Ale já tě přece poslouchám.“ Kdo z vás tuhle větu od svého partnera nikdy neslyšel, ať zvedne ruku. A kdo ji někdy svému protějšku neřekl, ať se přihlásí. „Ale je rozdíl mezi slyšením a skutečným nasloucháním,“ říká Aleš Kalina.

Někdy totiž lidé sice na oko poslouchají, jenže se nesoustředí ani tak na to, co daný člověk říká, ale čekají na okamžik, kdy budou moc sami mluvit. „Je to, jako když ladíte rádio. Potřebujete být naladěni na správnou frekvenci – frekvenci vašeho partnera,“ dodává Kalina. Udržujte s partnerem oční kontakt, přikyvujte, mějte doplňující otázky, ujišťujte se, zda ho chápete dobře. To je součást naslouchání, nestačí mlčet a čekat, až domluví, abyste si mohli vzít konečně slovo vy.

Bohužel, až moc lidí přistupuje k hádkám jako k soutěži. A také až příliš mnoho lidí během sporu usiluje spíš o to, usvědčit druhého z toho, že je všechno jeho vina, místo, aby hledali řešení jejich společného problému.

Zkuste si před samotnou diskusí nepokládat otázku „kdo za to může?“, ale spíš „co s tím budeme dělat?“ „Představte si konflikt jako rozbitou vázu. Můžete strávit hodiny diskutováním o tom, kdo ji rozbil, nebo můžete společně přemýšlet, jak ji slepit nebo koupit novou. Co je asi produktivnější?“ říká Aleš Kalina.

Každý konflikt by měl mít jasný konec v podobě dohody, kompromisu, nalezeného řešení a podobně. Hádka nekončí ve chvíli, kdy jeden z vás práskne dveřmi a zavře se v ložnici. V takovém případě vám jen došla energie a síla na hledání východiska, ale negativní emoce ve vás obou stále jsou. Jen je v tu chvíli potlačujete, což je jen jiná forma zakopávání neshod pod koberec. Jednou jich tam ale bude tolik, že už je nebude kam schovat.

Pozor také na takzvaný fexting neboli hádky přes esemesky. „Ty seš fakt debil!“ se lépe píše, než říká. Hádáte se po textovkách? Má to výhody i rizika