5 návyků, které vám pomohou udržet lásku v rodině. Vsaďte na společné stolování a další rituály

Rodinný život je krásný, ale také někdy zatraceně těžký. Ani nevíte jak, najednou se ocitnete v nikdy nekončícím kolotoči povinností a starostí. Místo romantických esemesek si posíláte nákupní seznamy, řešíte, kdo odveze Toníka na fotbal a kdo vyzvedne Marušku z tanečků a jak asi uvařit bramboračku k večeři, když nikdo nekoupil brambory.

Přičtěte k tomu nějaké ty pracovní starosti, kupící se složenky, únavu a stres a živná půda pro rozepře a rodinnou krizi je na světě. Jak se toho vyvarovat, jak snížit riziko toho, že se z vás stanou jen stroje na vydělávání peněz a péči o děti? Těchto pět zvyků vám může pomoci být stále fungující a spokojenou, i když někdy trochu unavenou rodinou.

Je jedno, zda to bude snídaně, oběd či večeře, a klidně to může být i každý den jinak, ale rozhodně nepodceňujte sílu společného stolování a každý den se společně usaďte ke stolu! Ideálně když tomu předchází společné vaření a pak i společný úklid nádobí.

Rodinná snídaně nebo večeře, a u širší rodiny nedělní oběd, kde se sejde hned několik generací, není jen způsob, jak zahnat hlad. Je to možnost, jak být spolu, probrat nejrůznější věci, užít si společnost všech členů smečky a také něco společně vytvářet. Protože když spolu vaříte, musíte spolu pracovat, pomáháte si, vytváříte určitou hodnotu. A při jídle zase pochválíte kuchaře a oceňujete navzájem svůj díl práce. A to je to, o co v každé rodině jde – umět spolupracovat, vzájemně si pomáhat, být tu jeden pro druhého, umět se vzájemně ocenit, a když se něco povede, společně si to užít, a když ne (třeba spálíte řízky nebo přesolíte polévku), tak společně najít náhradní řešení a ještě se tomu zasmát.

Je na vás, jaký večerní rituál si zvolíte. Jestli si každý večer pustíte celá rodina večerníček nebo jeden díl oblíbeného sitcomu, přečtete si pohádku z knížky, dáte si polštářovou bitvu nebo si společně pochutnáte na zmrzce či jiné dobrotě. Ale zakončit den nějakou příjemnou společnou aktivitou je prostě fajn a utužuje to vztahy v rodině.

Je to zdroj pocitu bezpečí a jistoty, toho, že ať se ve světě děje cokoli, váš domov je pevný přístav, kde se jednoduše každý večer pije mléko s medem, po kterém se tak krásně spí. Je to samozřejmě důležité především pro děti, ale nepodceňujte to ani u sebe.

Je těžké najít něco, co baví maminku i tatínka a také třináctiletého Fanouška a pětiletou Aničku. Rodiny bývají rozmanité, každý člen má jiný věk, naturel i záliby a je to tak v pořádku. Přesto je ale dobré najít nějakou aktivitu, která bude bavit vás všechny a které se můžete pravidelně věnovat.

Můžete chodit na túry po horách, jednou měsíčně vyhlásit turnaj v prší nebo si zahrát rodinnou bitvu v Člověče, nezlob se! Nebo si udělat domácí kino, vybrat film pro všechny, obklopit se mísami s popcornem a jen společně odpočívat.

Společné zážitky a vzpomínky jsou totiž jedním ze základních pilířů všech vztahů – a rodinu, která portfolio společných radostných chvil a zážitků pravidelně rozšiřuje, jen tak nějaká krize neskolí.

Je fajn, když rodina umí fungovat společně, ale nezapomínejte na to, že každý člen je osobnost, originální lidská bytost, která potřebuje i prostor sama pro sebe. A to je to, co si musíte vzájemně umět dopřát.

Je naprosto v pořádku, když má každý z vás své vlastní osobní koníčky, jichž se ostatní členové rodiny neúčastní, své kamarády, s nimiž se nikdo jiný z vás nevídá, nebo potřebu být čas od času chvíli úplně, ale opravdu úplně sám.

Že se ve spokojených rodinách nikdy nikdo nehádá? Kdepak! I v těch nejšťastnějších dochází ke konfliktům a neshodám a funguje to právě proto, že problémy a trable nikdo nezakopává pod koberec, nemlčí a nenechává nespokojenost bobtnat kdesi uvnitř sebe, ale naopak o nich mluví a vyvolává diskuzi.

Pravidla ozdravné hádky aneb Kdy neshody vztah vylepšují?

Protože právě umění komunikovat i o věcech, které nejsou příjemné, je zásadním krokem ke spokojenému vztahu a rodině. Samozřejmě by se nemělo jednat o hádky, kde se to hemží vulgarismy, vyhrůžkami, osobními útoky a podobně, ale spíš o leckdy trochu temperamentnější diskuzi o tom, co komu vadí, proč, a hlavně jak to změnit.