Článek
Poradnu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Dobrý den. Je mi už dost přes padesát a čím dál tím víc na mě padá samota. Za celý můj život jsem nepotkala jediného chlapa, který by mě aspoň pozval na kafe nebo projevil sebemenší zájem o mou osobu. Jsem asi neviditelná. Dříve jsem to neřešila – chlapi mě nechtěli, tak se přece nebudu chovat jako nějaká zoufalka. Tak jsem všude chodila a jezdila sama. Časem jsem se smířila i s tím, že děti bez chlapa a sexu prostě mít nebudu.
Čím jsem ale starší, tím víc bych chtěla mít někoho vedle sebe. Někoho, komu bych nebyla úplně ukradená. Zkoušela jsem několik seznamek a ani lajk, ani náznak toho, že by si mě někdo všiml. A to prý ženy „přehazují zájemce vidlemi“, jak jsem několikrát četla v různých komentářích. Když jdu na nějakou akci, jsem tam také sama a rady, jak se dá seznámit snadno a všude, u mě vyvolávají hořký úsměv. Nemyslím si, že bych byla tak šeredná, nebo jsem sama na sebe jen zvyklá, nevím. Nevím, co dělám špatně. Zdraví Lenka
Odpověď
Milá Lenko, pro váš dotaz existuje jedna jednoduchá a krátká odpověď. Začněte pracovat na vlastním sebevědomí. To se lehce řekne, ale obtížněji dělá, říkáte si. Ano, jistě, bude to vyžadovat velké úsilí a hlavně něco, co asi pro vás v tuto chvíli není úplně lehce představitelné. Budete muset začít pracovat na tom, jak se učit opouštět svou komfortní zónu.
Začněte tím, že si sama sebe představíte jako hrdinku ve filmu. Jako hlavní postavu v příběhu, který žijete. A jako v každém hollywoodském scénáři se nejdříve protagonista dostane do situace, kdy mu život klade překážky. Tam se nacházíte teď. Kdybychom psali opravdový scénář, byli bychom někde na straně pět, kde popisujeme padesátiletou ženu, která je fajn, milá, není ošklivá ani zlá, ale nedaří se jí najít štěstí ve vztahu.
(Scenárista si poznamenává, že hrdinka se nechá vláčet událostmi, místo aby je vytvářela.) Lenka žije normální život, chodí do práce, navštěvuje příbuzné, luští křížovky, má hezkou malou zahrádku, o kterou se stará, pejska, který jí dává radost… Ale chlap ne a ne se objevit. Cítí se neviditelná, po večerech zkouší zasednout k počítači a vyplňovat profily na seznamkách. Přemýšlí o tom, co dělá špatně, jestli není ošklivá nebo nepříjemná, ale nepřipadá si jiná, horší než ostatní. Než ty ženy, které nějakého partnera mají a na sociálních sítích postují fotky šťastné rodiny u vánočního stromku nebo z dovolené. Když se koná v práci večírek, nikdy si jí nikdo nevšimne a Lenka je čím dál tím víc smutnější a samota jí začíná uvnitř užírat vnitřnosti.
(Scenárista si poznamenává, že hrdinka musí dostat impulz, který ji donutí změnit životní postoj a začít dělat věci jinak). V Lenčině případě jde o jeden dopis, který napíše do poradny Davidovi. Když ho píše, vůbec nevěří, že by to něco mohlo změnit, ale řekne si, co už, třeba mi někdo poradí.
Když se dočká zveřejnění odpovědi, něco jí dojde. Uvědomí si, že nemůže dělat stejné věci a očekávat jiné výsledky. „Do padesáti něco dělám a nic mi to nepřineslo. Musím jít ven z komfortní zóny, jak psal David.“
Lenka ale není schopna si dát dohromady, co to všechno znamená a kde má začít. Nemá na sebe ani reálný náhled. Zamyšleně si pročítá odpovědi v magazínu Proženy a pak udělá rozhodnutí: vygooglí si Davida a zavolá mu. (Vlastně mu nezavolá, to si jen představuje, ve skutečnosti mu napíše, to je pro ni pořád ještě bezpečnější způsob komunikace). K jejímu překvapení jí David obratem odepíše a pozve ji na sezení. Koučink vedoucí ke zvýšení sebevědomí? No dobře, říká si, co kdybych to zkusila…
Tak, a tady je přesný popis toho, jak máte začít přemýšlet. Musíte začít dělat věci jinak a v důsledku pak začnete i jinak přemýšlet. Pokud se vám povede přenastavit si hlavu sama, začít se mít ráda, usmívat se a radovat se ze života, změní se to, co z vás vyzařuje. A toho si všimnou i muži, kteří se ve vašem okolí budou pohybovat. Vaše atraktivita stoupne a vy si uvědomíte, že neviditelnost pomalu odchází.
Je úplně jedno, jestli to dokážete sama, nebo vyhledáte nějakého Davida. Vaším cílem musí být přenastavit si myšlení a začít pracovat na sobě. Usměvavou ženu, která má ráda život, bude chtít poznat blíž mnohem víc chlapů než tu ušlápnutou nešťastnou Lenku, která se lituje. Začněte hned. Není čas ztrácet čas.
