Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Každý to asi někdy zažil. Není vám příjemně, jste rozmrzelí, přijde vám, že svět okolo běží nějak moc zrychleně a přestáváte mu rozumět, lidé kolem vás nejsou moc přátelští a ubližují vám… A ani nevíte proč. Pokud tyto pocity přetrvávají delší dobu a bez zjevného důvodu, je dost pravděpodobné, že vám chybí jedna ze základních lidských potřeb – pocit emočního bezpečí.
Kde se bere duševní rovnováha
Slovo bezpečí mívají lidé obvykle spojené s fyzičnem, s pocity, že je nikdo neohrožuje a mohou svobodně a bez obav žít. Jenže i duše se potřebuje cítit v klidu a spokojená – a to není jen tak. Někomu možná přijde, že jsou dnes lidé příliš křehcí a řeší „drobnosti“, nad kterými by se dřív nikdo ani nepozastavil, ale to je velký omyl.
Americká psycholožka Helene Brenner, která se s kolegou Larrym Letichem dlouhodobě věnuje tématu seberozvoje a zlepšení kvality života, pro portál Psychology Today napsala, že bez emocionálního bezpečí nelze skutečně milovat ani navazovat opravdové vztahy. Pro člověka je to základní lidská potřeba, bez níž se cítí v nepohodě, ohrožený a osamocený.
Proč je emocionální bezpečí tak důležité
„My lidé jsme velmi zranitelní,“ upozorňuje Helene Brenner, „ale vyvinuli jsme poměrně účinný způsob, jak se ochránit a zůstat v bezpečí: zůstat fyzicky blízko a ve spojení se skupinou jiných lidských bytostí.“ Moderní způsob života však spíš odděluje, mnozí žijí osamoceně nebo jen ve velmi malých skupinkách, což pro lidskou psychiku není přirozené. „Chybí nám tak pospolitost, pocit provázanosti, který uklidňuje a dodává tolik potřebný pocit ochrany,“ vysvětluje psycholožka. Proto je tak důležité obklopovat se lidmi, s nimiž je vám dobře.
„Když se s někým cítíte emocionálně v bezpečí, vaše srdeční frekvence a dech se sníží, a dokonce se synchronizují s tepem druhé osoby. Méně se potíte (pot je známkou stresu), svaly se uvolní. Pravděpodobně vás obklopí více pozitivních myšlenek a pocitů,“ vyjmenovává Larry Letich. „Dokonce dokážete lépe snášet fyzickou bolest, když jsou s vámi lidé, kterým věříte a cítíte se s nimi dobře.“
Co zlepšuje kvalitu života
Pocit emocionálního bezpečí roste s tím, jak dobré máte vztahy s lidmi okolo sebe. Dalším důležitým bodem jsou fyzické doteky. Objímání, hlazení, líbání (i to přátelské), to vše vytváří koktejl, který je tolik potřeba ke spokojenému životu. „Studie, jež zkoumají, jak funguje lidský mozek, ukázaly, že sociální odmítnutí aktivuje stejná centra jako fyzické zranění. Pro mozek je tedy fyzická a emocionální bolest prakticky stejná,“ vysvětluje Helene Brenner. „A pokud vám schází pocit bezpečí a přijetí, v podstatě žijete ve stavu podobném neustálému fyzickému ohrožení,“ upozorňuje psycholožka.
Jak získat emoční bezpečí
7 tipů, jak dosáhnout pocitu klidu a bezpečí
Podle psychologa Pavla Pařízka z portálu Terapie.cz jsou to především následující body:
- Analýza situace: Člověk by měl nejprve objektivně zhodnotit různé aspekty svého života, jako je práce, vztahy, domácí prostředí a celková životní situace. Je třeba identifikovat konkrétní zdroje stresu a nejistoty.
- Pracovní prostředí: Pokud je hlavním zdrojem stresu práce, je vhodné zvážit konstruktivní komunikaci s nadřízeným o pracovní zátěži nebo případně i změnu zaměstnání.
- Vztahy: Kvalita osobních vztahů, zejména partnerského, má zásadní vliv na pocit bezpečí. Je-li vztah zdrojem napětí a nejistoty, je nutné otevřeně a zároveň jemně komunikovat s partnerem a případně vyhledat odbornou pomoc.
- Finanční stabilita: Významným zdrojem stresu může být finanční nejistota. Je nutné mít realistický finanční plán a snažit se vytvořit si rezervu pro nečekané situace.
- Budování podpory: Vytvoření sítě podporujících vztahů s přáteli a rodinou může poskytnout potřebné zázemí a pocit bezpečí.
- Sebepéče: Pravidelný pohyb, zdravá strava, dostatek spánku a relaxační techniky mohou významně přispět k celkové pohodě a pocitu stability.
- Profesionální pomoc: Pokud se člověk dlouhodobě cítí v nepohodě a nedaří se mu situaci zlepšit vlastními silami, je vhodné vyhledat pomoc psychologa nebo terapeuta.
Za chováním ve vztazích stojí prožitky z dětství! Jak se chováte při seznamování, jak s partnerem komunikujete, jak moc jste na něm závislí, nebo si ho naopak odmítáte pustit k tělu, jak moc žárlíte…