Hlavní obsah

Jak vycházet s lidmi, kteří vám nesedí? Naučte se metodu „kultivace plevele“

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Foto: fizkes, Shutterstock.com

Asi není možné, aby nám všichni lidé byli stejně sympatičtí. Někdo vám sedne od první chvíle, na dalšího si časem zvyknete a na jiného možná nikdy. Tak to zkrátka je. Ale i se třetí skupinou musíme často nějak vycházet, ideálně v dobrém. Dá se to naučit?

Článek

Nemám ji (ho) ráda… Ten pocit určitě nepřišel jen tak, má své příčiny i důsledky. Možná vám nesedí, jak daná osoba mluví či jedná, jsou vám proti srsti její názory… Každý z nás by ve svém okolí určitě někoho takového našel. Ale nežijeme na pustém ostrově, takže ať už je to někdo z rodiny, kolegyně z práce nebo soused, je potřeba naučit se s takovým člověkem jednat a vycházet. Jak?

Jak vycházet s tím, kdo vám není sympatický?

Neřešená averze mívá tendenci vzrůstat, proto je určitě namístě naučit se zvládat i situace, kdy jednáte s někým, kdo vám není sympatický. Podle psychologů je klíčem k řešení nalezení optimální vzdálenosti v takovém vztahu. Co to znamená?

„Představme si pomyslnou škálu mezilidského chování. Na jednom konci se nachází přílišná distance, charakterizovaná například falešnými úsměvy a přetvářkou,“ vysvětluje psycholog Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz. A dodává, že tato strategie je dlouhodobě neudržitelná a vyčerpávající. Vede totiž k vnitřnímu konfliktu a stresu, neboť potlačujeme své autentické pocity.

Na opačném konci škály leží bezbřehá upřímnost – otevřené vylití srdce a neskrývané antipatie. „Takový přístup často překračuje hranice společensky akceptovatelného chování a může vést k eskalaci konfliktů a dalšímu zhoršení již napjatých vztahů,“ říká Pařízek. Optimální řešení spočívá v nalezení zlaté střední cesty. „Jde o vytvoření takové formy vztahu, kde nemusíme popírat své skutečné city a zároveň nevyvoláváme zbytečné konflikty,“ dodává Pařízek.

Jak zlepšit vztahy s lidmi, které zrovna „nemusíte“?

Odpovídá psychoterapeut Pavel Pařízek:

1.  Hledejte společné zájmy: Pokuste se najít styčné body na neutrální půdě. Může jít o sdílenou zálibu, podobné životní zkušenosti či společné pracovní cíle.

2.  Zaměřte se na pozitivní aspekty: Každý člověk má nějaké dobré vlastnosti či dovednosti. Snažte se je aktivně vnímat a oceňovat.

3.  Stanovte jasné hranice: Buďte zdvořilí, ale pevní v tom, co jste ochotni tolerovat. Někdy může být užitečné omezit interakce na nezbytné minimum, vždy však s respektem a profesionalitou.

4.  Pracujte na sobě: Často nás na druhých nejvíce irituje to, co nevědomky nesnášíme sami na sobě. Sebereflexe a osobní rozvoj vám mohou pomoci být tolerantnější a empatičtější.

Foto: Drazen Zigic, Shutterstock.com

Nasadit povinný úsměv není vždy ta nejlepší cesta, jak vyjít i s tím, kdo vám není sympatický. Faleš lidé snadno odhalíFoto: Drazen Zigic, Shutterstock.com

Vztahy jako zahrada

„Je to výzva, ale není to nemožné,“ odpovídá na otázku, jak se naučit vycházet s tím, kdo není zrovna vaše krevní skupina, psychoterapeutka Jana Hostovská z platformy Hedepy. A doporučuje představit si naše vztahy s ostatními jako rozkvetlou zahradu. „Některé květiny kvetou přirozeně, zatímco jiné potřebují více péče. A když narazíte na plevel, tedy osobu, v jejíž přítomnosti se necítíte dobře, je třeba zvážit, jak s ní naložíte,“ říká Hostovská. „Můžete ji ignorovat či odstranit. Nebo se o ní pokusit zjistit víc. Třeba jen potřebuje správné podmínky k růstu a pak je léčivá nebo alespoň zdobná,“ zamýšlí se psycholožka. A doplňuje, že vztahy mohou stejně jako květiny kvést, pokud jim věnujete pozornost a péči. Nebo se mohou stát přítěží, pokud je zanedbáváte.

Jak zmírnit antipatii

Pomoci zmírnit negativní emoce může podle psychologů například schopnost podívat se na situaci z druhé strany, zda za pro nás iritujícím chováním nestojí třeba jen obyčejná nejistota nebo osobní problémy. A určitě je vždy k dobru jasná, stručná a zdvořilá komunikace bez zbytečných emocí.

„Nesmíme také zapomínat, že součástí vztahu s člověkem, kterého nemáme rádi, jsme i my sami. Někdy může být naše nesnášenlivost odrazem našich vlastních nejistot, nevyřešených problémů nebo odrazem životní situace či etapy, ve které se nacházíme,“ upozorňuje Jana Hostovská. A dodává, že snaha o zlepšení vztahů i těmi, kdo nám nejsou sympatičtí, posílíme svou emocionální odolnost a schopnost řešit konflikty. Což je velmi cenná zkušenost.

Načítám