Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Slovo kritika pochází z řeckého krinein a kritiké techné, tedy umění rozlišovat a posuzovat. Většina lidí ji má spojenou s ryze nelichotivým hodnocením – a podle toho je také nejčastěji vnímaná. Ovšem i ne zrovna příjemná kritika může mít pozitivní náboj, zejména když si z ní dokážete vzít to lepší. Což se ve škole zrovna neučí, a proto mnozí dělají při přijímaní negativního hodnocení mnoho zbytečných chyb.
Nezvládáte kritiku? Možná za to může dětství
Není každý takový frajer, aby v reakci na všechny negativní komentáře dokázal jen uznale pokývat hlavou a říct: „Díky, to si vezmu k srdci a budu o tom přemýšlet.“ Lidská povaha už je taková, že od narození bažíme po pochvale a uznání a nepřejeme si slyšet, co jsme udělali špatně a co se nám zase nepovedlo.
A nejde jen o přirozenou potřebu přijetí. Mnozí rodiče jsou přímo mistři v umění připomínat, co nebylo správně, kde je potřeba se zlepšit a co už třeba raději nikdy nedělat. A ve škole se pak k tomuto „trendu“ přidají i někteří učitelé. Sebevědomí a sebeúcta takto vedených dětí nesmírně trpí a v dospělosti pak neumějí s nepříznivým hodnocením vůbec pracovat, i když je třeba podáno vlídně. Vnímají to jako velké ohrožení vnitřní rovnováhy a často reagují buď rychlou agresí, nebo naopak stažením a smutkem.
Nešikovné reakce vám nepomohou
„Nejčastější chybou při přijímání kritiky je reagování v afektu, útočně nebo defenzivně,“ vysvětluje psychoterapeut Pavel Pařízek z portálu Terapie.cz. Dále to pak podle odborníka může být odmítání hodnocení bez snahy mu porozumět či okamžik, kdy si kritiku berete příliš osobně a zbytečně si ji moc pouštíte k tělu. „Také to bývá neochota přiznat chybu nebo prostor pro zlepšení a nakonec vyhýbání se kritice za každou cenu – i za cenu stagnace,“ upozorňuje psycholog.
A pochvala by, šéfe, nebyla? Kritika může být často také neoprávněná. Neberte si ji osobně a nereagujte na ni v afektuFoto: fizkes, Shutterstock.com
Jak se naučit přijímat kritiku
„Naučit se čelit kritice je důležitá životní dovednost,“ říká psycholog Pavel Pařízek. Pomoct by vám mohly především tyto následující tipy:
- Nereagujte okamžitě, zejména pokud cítíte silné emoce. Dejte si čas na zpracování kritiky a zklidnění.
- Naslouchejte pozorně a snažte se porozumět podstatě sdělení. Ptejte se na doplňující informace, abyste plně pochopili zpětnou vazbu.
- Rozdělte kritiku na konstruktivní a destruktivní. Zaměřte se na to, co můžete využít pro svůj růst a zlepšení, to ostatní „vypusťte“.
- Nepřipouštějte si kritiku osobně.
- Pracujte na svém sebevědomí a sebehodnotě nezávisle na cizích názorech. Mějte realistický pohled na své silné a slabé stránky.
Proč je dobré umět přijímat kritiku?
Ale i negativní či méně příznivé hodnocení je důkazem, že na všem se dá najít něco dobrého a obrátit to ve svou výhodu. Jen je třeba změnit úhel pohledu a uvažování. Jakkoli je to nepříjemné a znamená to i vystoupit z komfortní zóny.
„Přijímání kritiky je důležité hned z několika důvodů. Kritika vám poskytuje cennou zpětnou vazbu, díky které se můžete učit, růst a zlepšovat,“ je přesvědčený zkušený terapeut. A dodává, že schopnost přijímat posouzení našeho chování či jednání posiluje také vztahy a komunikační dovednosti. „Vyrovnané přijímání kritiky je známkou emoční zralosti a odolnosti a otevřenost vůči kritice pomáhá překonávat limity a místa, kde si třeba nejste příliš jistí a třeba tápete, co je správné a co ne,“ shrnuje nejdůležitější body Pavel Pařízek.
