Článek
Moje babička Ludmila, ročník 1920, neměla nic společného se stereotypní představou babičky Husákových dětí, která peče buchty a hlídá vnoučata. Až do své smrti v osmaosmdesáti letech věnovala nezanedbatelnou část každého dne péči o svůj zevnějšek. Nosila sladce růžové rty, stejně růžové nehty, fialové stíny a každý měsíc se ze svého letenského bytu belhala vzhůru po třídě Milady Horákové ke kadeřnici, která jí upravovala její modrofialový přeliv. Ještě když těsně před smrtí ležela v nemocnici, měla na nočním stolku rozloženou sadu šminek v odstínu „víla Zvonilka jede na jednorožci“. A víte co? Vlastně vůbec nevypadala špatně.
Jsou kousky, které vyniknou teprve na ženách od určitého věku. Tak třeba výrazné šperky s velkými kameny.
Módní časopisy a blogy nás neúnavně zásobují seznamy věcí, které se nehodí nosit po čtyřicítce. Jenom namátkou: výstřihy, žabky, roztrhané džíny, flitry, třpytky, lesky na rty, strečové šaty, kapsáče, trička s logy, špagetová ramínka, krátké nebo průsvitné topy, boty na platformě. Ano, také si myslím, že některé z výše uvedených kousků by neměl nosit nikdo bez ohledu na věk, ale u žen čtyřicet plus se to z nějakého důvodu považuje za zločin proti lidskosti.
Na druhou stranu ale existuje jiný, daleko méně populární seznam kousků, které skvěle vyniknou teprve na ženách od určitého věku.
Tak třeba ty zmíněné diamanty a vůbec výrazné šperky s velkými drahými kameny. Na mladých holkách, pokud to zrovna není vévodkyně Kate, působí tak trochu jako od kolotoče. Ale představte si bělovlasou dámu, na jejímž kostnatém zápěstí chřestí sada diamantových náramků. Není to ztělesnění elegance? Totéž platí pro kožichy. Pokud nechcete udělat kariéru jako rapová hvězda druhé kategorie, nechte si kožich na stará kolena, kdy v něm budete vypadat jako Greta Garbo. A to samé se dá říct o kabelkách Dior, kloboučcích se závojem nebo luxusních rukavičkách z tenoučké jehněčí kůže. (Ano, být elegantní stařenou není zrovna levné.)
A pak je tu samozřejmě make-up. Vždycky jsem měla ráda červené rtěnky, ale teprve když s postupujícím věkem – řečeno slovy Petra Bezruče – „rubíny ze rtů mi uhly“, docenila jsem červenou rtěnku jako šperk pro obličej a troufám si na výraznější odstíny.
Stárnout s elegancí opravdu neznamená pohřbít se zaživa v béžovém kostýmu. Už se těším, až budu při procházkách s vnoučaty celá chrastit diamanty. Klidně i falešnými.
