Článek
Malého kluka jsem zapomněla na zasněženém kopci za domem, když jsem se příliš zabrala do hry na krvavé koleno. Doma se strhla strašlivá mela, z krvavého kolena byl málem krvavý zadek a já jsem vůbec nechápala proč. Josífek byl vzteklej, uřvanej a pořád žaloval. Kdo by si dobrovolně vzal domů takového hajzlíka? Měla jsem pravdu. Josífka jsme našli i se sáňkami, akorát ještě vzteklejšího a ještě uřvanějšího. Takže jsem vůbec nechápala, proč tuhle historku rodiče vytáhli zrovna na Mikuláše. Prý budu ráda, když si mě čert neodnese do pekla, když ztrácím malé děti.
Asi na mě nic jiného neměli, protože moc dobře vím, že ani jim Josífek nebyl dvakrát sympatický. „Brambory jsou pro něj škoda, rovnou bych mu střihnul jednu na zadek,“ slyšela jsem láteřit tatínka, když chystal mikulášskou nadílku pro děti z domu. Přemýšlela jsem, jak se taková „jedna na zadek“ může vejít do mikulášské punčochy, ale raději jsem se neptala, abych taky takovou nedostala za to, že poslouchám za dveřmi. Tím spíš mi bylo líto, že Mikuláška nemá sukni a tím pádem nechodí s Mikulášem ona, ale čert, který sukni nepotřebuje. Maminky totiž vždycky dokázaly tatínky trochu zklidnit, když už hrozilo, že vyletí z kůže. Ta moje na to měla zvláštní kouzlo, vždycky na tatínka mrkla a hezky se usmála a pak to bylo jako v pohádce. Tatínkova ruka napřažená k výchovnému plesknutí ve vzduchu opsala oblouk a místo na mém zadku přistála na maminčině. Plesklo to taky pěkně, ale maminka vůbec nefňukala. Naopak se usmála zase trochu jinak, tatínek jí dal pusu a všichni jsme se opět měli rádi.
Maminčino kouzlo jsem se pokusila aplikovat na čerta, ale bylo to moc těžké kouzlo a uběhlo ještě hodně let, než jsem ho zvládla k plné funkčnosti. Tehdy jsem byla přesvědčená, že nefunguje proto, že čert je hloupý. Což jsem si myslela o všech jeho kumpánech, neb jen někdo hodně hloupý si vezme na byt někoho hodně zlobivého. Čerti by si měli brát do pekla hodné děti, aby jim tam trochu uklidily, rozumovala jsem. Malinko jsem se bála, že to nějakého čerta napadne, pročež jsem raději nikdy nebyla úplně hodná. A praktikuji to pro jistotou dodnes, protože hloupých se bojím pořád. A ani to nemusí být čerti.
