Článek
Holka, nebo kluk, na začátku života čůráme všichni do stejných plenek. A na jeho konci taky. Období mezi tím většinou řešíme jednoduše. Kluci nalevo, holky napravo. A když je to na krajíčku, tak někdy ani to ne. Zastavíme se uprostřed, áááách, ta úleva! Tak přátelé, uprostřed už to nepůjde. Tam se totiž chystá místo pro nebinární osoby, které si rovněž vyhrazují právo pomočit svůj vlastní kousek přírody. A nejen přírody. Po světě se rozšířily nebinární toalety, tedy ony místnosti, kam si v případě nutkavé potřeby odskakují lidé, kteří nechtějí být definováni pohlavím.
Mě moje pohlaví taky někdy svazuje. Hlavně teda o přestávce v divadle, když je před dámskou toaletou fronta jako na Mount Everest. Zatímco muži procházejí „svými“ dveřmi čile jako apoštolové na orloji, dámy se sunou tempem přecpaného hlemýždě. Sakra, proč nejsem chlap, říkám si se zkříženýma nohama. A proč bych vlastně měla být? Toaleta jako toaleta, když budu mít štěstí, na pánském záchodku nikdo nebude. A jestli bude? Proklouznu se sklopenýma očima. Svět se kvůli tomu nezboří a můj močový měchýř mi bude vděčný. Co si budeme povídat, po padesátce je už trošku vrtošivý a není radno pokoušet jeho trpělivost. Jak praví klasik, není čas ztrácet čas, a tak pánskou toaletu sem tam nějaká dáma anektuje. Pokud je mi známo, mužům to nevadí a svět taky ještě pořád stojí. Vždyť jde jen o vyprázdnění, fyziologický proces, který v podstatě ani nestojí za řeč. Za petice však zřejmě ano.
Jedna vznikla na české univerzitě a píše se v ní, že naplnění fyziologických potřeb je více než důležité pro efektivní práci na půdě školy. „I proto je pro nás označení toalet velmi důležité,“ stojí v petici dál. No tak jestli efektivní vzdělávání závisí na označení záchodků, skončíme jako společnost přesně tam. A přitom je tahle akademická hra o trůny úplně zbytečná. Všechno už tady totiž bylo, dokonce i genderově neutrální WC. Na dveřích mělo vyříznuté srdíčko a nikdo neřešil, zda má v kadibudce přednostní právo sedět pantáta, paňmáma nebo panono. Protože pokud jde o vyměšování, není důležité vyhrát. Ale zúčastnit se.