Článek
Říkám „způsobily“, protože způsobit se dá zázrak i katastrofa. Porodit nestačí, tchyně může být i adoptivní. Ovšem pak se řadu let v dobrém i zlém vpisuje do duše našeho potencionálního muže. Ty zápisky může vést andělským perem, nebo krvavým dračím drápem, po kterém zůstávají navždy šrámy. Někdy klidně i oba psací nástroje nevědomky prohazuje a střídá a všechno se tiše sčítá. Mužská duše je překvapivě křehká a matky nad ní mají obrovskou moc. Tchyně tak stojí za každým fajn chlapíkem, o jehož rameno se můžeme opřít. Stojí ovšem i za každým křivákem, lenochem nebo atrapou, jež se jen tváří, že je dospělá, ale ve skutečnosti je manželčino další ukňourané dítě, kterému se roztřesou nohy, sotva na něj život udělá trochu bububu.
Adam a Eva bez ráje
Zhruba před dvaceti lety jsem potkala mladého taťku, asi tak okolo třiceti. Z vnějšího pohledu tuctový, nijak nevýrazný pán, říkám mu pracovně Adam. Asi tak dva roky po svatbě si na něj došlápnul život. Narodila se mu dcera s vážným mentálním postižením. Dle statistik skoro sedmdesát procent mužů v těchto situacích vezme dřív nebo později nohy na ramena. Nehodnotím, konstatuju. Tím, že je to tak časté, osud matek, které utéct nemohly, svět odbude cynickým „klasika, chlapi, cos čekala “ a nikoho nedojímají. Tady se stal ale opak. Těžkou životní zkoušku neustála ona, pracovně jí říkám Eva. Jednoho dne se prostě sebrala a odešla.
Když žena a muž udělá totéž, není to totéž
Z Adama se stal rázem hrdina. Sousedky v domě mu o víkendech nosily bábovku a bublaninu a na Vánoce ho zavalily cukrovím. V práci mu tleskali a vycházeli vstříc, kdykoliv potřeboval volno. Kdyby měl náladu hledat novou partnerku, našel by jich tucet. Otec samoživitel, který se postará o handicapované dítě, je v očích žen chlap s velkým CH. Zato Evě muselo zvonit v uších, kolik nadávek a odsudků na její adresu lidé vyslovili.
Skončí to, až to skončí
Jednoho dne, tak jak zmizela, se zase vrátila. Barák, kde s Adamem bydlela, byl vzhůru nohama. Skutečnou pravdu, co se kde, kdy a proč ve vztahu zašmodrchalo, znají vždy jen ti dva z páru, ovšem okolí má většinou ve všem jasno. Všichni čekali, že Adam Evu nejdřív profackuje a pak ji vyhodí. Dceru už, bestie jedna, nikdy neuvidí. Jenže Adam udělal něco úplně jiného. Stoupl si před Evu a pevným hlasem všem oznámil: „Kdo by si chtěl s mojí ženou vyměnit osud, ať ji soudí.“ Rozhostilo se hluboké ticho.
Netuším, jak to s nimi dopadlo. Každopádně bych docela ráda poznala Evinu tchyni, Adamovu matku. Ať byla jakákoliv, něco udělala hodně dobře. Ámen.
