Sbírání hub je český fenomén, jíst by je ale neměl každý

Osudovou se vám může stát nejen neznalost hub. I jedlé houby každému nesvědčí. Existují sice triky pro jejich lepší stravitelnost, někdo by si je měl ve jménu vlastního zdraví raději odepřít.

Koho se zdravotní omezení netýkají, může s houbami mnohé získat. Jsou bohatým zdrojem tekutin, v čerstvých houbách je až 92 % vody, což významně přispívá k pitnému režimu. Na bílkoviny jsou houby chudé, sacharidů obsahují asi 4 %, tuků pak kolem 3 %. Prospívají i díky obsahu vlákniny a antioxidantů. Z vitaminů vám poskytnou A, B1, D, biotin nebo niacin, který pomáhá snižovat hladinu cholesterolu a přispívá k hormonální rovnováze.

Z minerálů pomohou doplnit fosfor, draslík nebo zinek. Právě s draslíkem ale opatrně. Pomáhá, ale při nadměrném množství může škodit. Nejvíce ho v sobě mají sušené lišky, sušené i čerstvé hřiby a čerstvé žampiony. I když vám zle nedělají, hub si dopřejte zhruba jednu hrst, větší množství může vyvolat zažívací potíže, ale i nebezpečnou hyperkalémii, tedy zvýšit hladinu draslíku v krvi.

Pokud se hladina draslíku v krvi příliš zvýší, konkrétně nad 5,4 mmol/l, přicházejí pocity slabosti, bušení srdce, pocit obrny či ochrnutí svalů, zejména jazyka a okolí úst. Hyperkalémie může vyvolat i srdeční arytmii a dokonce i zástavu srdce.

„Obzvláště lidé, kterým selhávají nebo selhaly ledviny a jsou na dialýze, by se měli mít při konzumaci hub na pozoru a ve dnech dialýzy je zcela vynechat. Houby obsahují mnoho tělu prospěšných látek, ale dialyzovaní pacienti musejí při jejich konzumaci zohlednit obsah sledovaných minerálů,“ říká Dana Sasaková, nutriční terapeutka dialyzačních středisek Fresenius NephroCare. Zvýšeně vás ale nemoc ohrožuje také pokud jste po chemoterapii, při popáleninách či překyseleném organismu.

Překyselený organismus je nebezpečnější, než si myslíte. Jak to napravit? 

Některé houby mají mimořádný zdravotní účinek, dokonce se označují jako léčivé. Rostou ale převážně v Asii. Tou nejzdravější, která roste volně i v naší přírodě, je hlíva ústřičná. Obsahuje pleurotin, který má antibiotické účinky, chrání ale i před vznikem krevních sraženin. „Přírodní látky obsažené v hlívě ústřičné dále podporují zlepšení metabolismu, přirozenou regeneraci buněk, obranyschopnost organismu, snižují hladinu cholesterolu, pomáhají odstraňovat únavu a stres,“ vysvětluje doktor Tomáš Arndt z webu Pro zdraví.

Jistě znáte rčení „saje jako houba“. Houby mají mimořádnou schopnost do sebe nasávat látky ze svého okolí, proto je nikdy nesbírejte u frekventovaných silnic či elektráren. Takové v sobě koncentrují obrovské množství těžkých kovů – olova, rtuti či arzenu.

Kvůli stravitelnosti si houby vychutnejte spíše přes den než večer, aby je vaše trávení stihlo zpracovat. Nezapíjejte je alkoholem, to trávení zbytečně přetěžuje, zejména slinivku (jaké potraviny neprospívají slinivce?). Jíst by je vůbec neměly děti do tří let a starší lidé. Záleží i na formě, v jaké je konzumujete. Nejhorší jsou houby sušené, naopak nejlépe si trávení poradí s těmi konzervovanými, dušené a vařené bývají obvykle dobře snášené. O potíže si koledujete s houbami, které jsou zapařené, chytly plíseň, nebo byly zmrazené za syrova.

K lepší stravitelnosti můžete pomoci použitím vhodného koření, při vaření nezapomeňte na kmín a sůl, pomůže i jedlá soda.

Hodí se jako hlavní ingredience, třeba v oblíbené smaženici. Poslouží dobře i jako náhražka masa, například v omáčce, jako řízky, při grilování nebo v hamburgerech. Oživí polévku i salát, houby můžete i sušit a používat jako aromatické koření. Do zásoby na zimu se skvěle hodí naložené.

Rozeznáte od sebe jedlé a jedovaté? Zkuste si náš kvíz!