Článek
Choroba nejasného původu postihuje častěji ženy, nejrizikovější věk je mezi 30 a 50 lety. V Česku lékaři diagnostikují asi tři nové případy na 100 000 obyvatel ročně. Zásadní je, aby byla nemoc zjištěna včas, jinak může vážně poškodit zdraví, zejména zrak.
Co je to sarkoidóza: příznaky
Sarkoidóza, podobně jako mnohá jiná onemocnění, může vypadat jako běžná viróza, takže nikoho nenapadne, že se v těle děje něco vážnějšího. Probíhá tak asi u třetiny nemocných a nemusí organismus nijak poškodit. Někdy probíhá dokonce i bez příznaků.
Jedná se o nenormální reakci imunitního systému, která způsobí chronický zánět. Může se projevit na jakémkoli orgánu a od toho se odvíjejí konkrétní projevy. V postižených částech těla se tvoří zánětlivá ložiska ve formě droboučkých uzlíků (granulomy). Ve většině případů k tomu dochází na hrudních mízních uzlinách nebo v plicích, někdy však poškozují i oči, srdce, kosti, kůži nebo mozek a nervový systém.

Nejčastěji sarkoidóza napadá plíce a v takovém případě se nejlépe diagnostikujeFoto: file404, Shutterstock.com
Trpí plíce i ledviny
Nejčastěji se nemoc projevuje v plicích: dochází ke zvětšení mízních uzlin v hrudníku, a když se hodně zvětší, často se objeví dýchací potíže a příznaky podobné zápalu plic (kašel, horečka, velké potíže s dýcháním).
Nemoc také může vyvolávat problémy se vstřebáváním vápníku, což vede k poškození ledvin a tvorbě močových kamenů. Zásadní je pak vliv na srdce, jehož činnost vápník narušuje. V případě kožní formy se tvoří vyrážka v podobě rudých skvrn.
Vyšetření a léčba
Protože jsou příznaky často nespecifické, je někdy těžké sarkoidózu odhalit. Diagnostikuje se obvykle na základě rentgenu, CT vyšetření či magnetické rezonance a následné biopsie (odběru poškozené tkáně). Bez větších problémů může nemoc probíhat v těle několik týdnů a často odezní sama a bez následků. Týká se to až 60 procent postižených, a proto lékaři u lehčích forem volí hlídání stavu před razantní léčbou s vedlejšími účinky.
V těžších případech se používají imunosupresiva, nejčastěji kortikoidy, dále metotrexát či antimalarika. Většině nemocných pomohou. Při pozdní nebo nevyhovující léčbě však potíže mohou přejít do chronické formy.

Sarkoidózu je těžké odhalit, zvlášť když napadá jiné orgány než plíceFoto: Tyler Olson, Shutterstock.com
Komplikace a prevence
Pokud má nemoc vážný průběh, může dojít k ukládání vaziva v plicích a následně k plicní fibróze (nevratné jizvení plicní tkáně). Nebezpečný je také zánět oka, který může poškodit zrak a vést až ke slepotě.
Sarkoidóze nelze předejít, protože se neví, co přesně ji vyvolává. Odborníci přemýšlejí o vlivu dědičnosti, škodlivin, infekcí či specificky poškozené imunity, ale všechno jsou zatím jen teorie.
Sarkoidóza
- Popis - Chronický zánět způsobený vadnou reakcí imunitního systému, v různé míře může poškozovat celý organismus.
- Příznaky - Projevy jsou různorodé (někdy žádné) podle toho, jaká část těla je postižena. Častá je dušnost, kašel, teploty, únava, bolesti, objevují se i skvrny na kůži, ledvinové kameny či závažný zánět oka.
- Léčba - Potíže často zmizejí samy, v těžších případech se užívají imunosupresiva (omezují činnost imunitního systému) a další léky.
- Smrtnost - Na nemoc umírá až 5 % nemocných.
- Prevence - Není známa.