Alice zhubla 22 kilo za půl roku. Podaří se to i naší trojici?

„Vždycky jsem byla holka s kily navíc, ale nikdy mi to nijak zvlášť nevadilo,“ začíná vyprávět svůj příběh o zhubnutí sedmačtyřicetiletá Alice. „Jsem zarytá optimistka, a tak jsem to brala tak, že každý jsme ,holt nějaký'. Mám prima manžela, který nikdy moje kila neřešil, a moji známí i rodina mě brala takovou, jaká jsem,“ dodává Alice. Jenže… „Jenže letos koncem ledna jsem se zdravě ,naprdla' a řekla si, proč se sebou nezkusit něco udělat. A to především kvůli sobě samé, abych se prostě cítila dobře,“ přiznává. Zatím prý neměla žádné zdravotní obtíže, takže rozhodně problémy nebyly tou hlavní příčinou.

„Jako nastartování jsem si na týden objednala krabičkovou dietu, abych viděla, co si přesně představit pod pojmem zdravá výživa a menší porce jídla,“ přiznává Alice i s tím, že tento týden byl asi nejkrušnější. „Byla to změna o 360 stupňů, ale byl to začátek. Na základě všeobecně známých informací jsem si pak sama začala sestavovat jídelníček a k tomu jsem přidala jízdu na rotopedu a plavání (obden vždy jedna aktivita)."

Alice hubnula pomalu a postupně, aby se vyhnula jo-jo efektu. „Vyhovuje mi jídlo třikrát denně, stejně jako Francouzkám–jejich dokonale vychytanou dietu najdete zde, v rozložení zhruba 400 kcal na snídani, 600 kcal na oběd a 500 kcal večeře. Zcela jsem opustila bílý chléb i pečivo, včetně dezertů. Nepiji nic sladkého, ani kávu a čaj,“ prozrazuje své triky Alice. Jinak se prý ve výběru jídel neomezuje: „Jím úplně vše, ale v menších porcích. Hlídám si příjem tekutin, což je minimálně 2–2,5 l denně.“ Za šest měsíců se jí tak podařilo shodit 20 kilo! Další dvě přidala později.

Aby měla stále přesnou kontrolu nad tím, co jí a vypije, vše si pečlivě zapisuje. „Pokud je den, kdy si dám trochu do nosu, musím to další dny ,ošidit' a srovnat. Většinou to však nemá žádný velký vliv na ručičku na váze,“ uklidňuje před případnými „hříchy". „Všechno je to o celkovém srovnání v hlavě! Nestačí jen chtít, ale jde o to, říct si, co je nutné udělat. Rovnice je jednoduchá: snížení příjmu a zvýšení výdaje kalorií. Pak se musí výsledek dostavit u každého. Jen malou výjimkou je pár jedinců, kteří mají například hormonální poruchu – ale těchto lidí je velmi málo,“ domnívá se Alice.

Že byste potřebovali dát dolů 40 kilo? Netrapte se hned vzdáleným cílem. „Začněte třeba s tím, že chcete shodit pět kilo, a když vám to půjde, můžete si přidat,“ přidává radu čtenářka Alice. Jí se podařilo ze 107 kil při výšce 172 centimetrů ubrat na 85. „Osobně jsem také nedávno navštívila centrum zdravé výživy a nechala si změřit základní hodnoty. Spadla jsem v BMIz více jak 40 na nějakých 32, což je z obezity III. stupně na stupeň I. Mám na sobě ještě zhruba 10 kilo tuku, které k životu nepotřebuji, takže můj další cíl je jasný: sundat 8 až 10 kilo, ale v pohodě a bez nerváků,“ prozrazuje.

„Nikdy nebudu štíhlá modelka, protože mám i silnější kostru a slušný svalový potenciál. Z velikosti 52/54 jsem ale na 46/48, a to je paráda. A také když najdu v obchodech oblečení, které se mi líbí, nebo když mě potká někdo známý a žasne, jak mi to sluší, jsem nadšená. Jsem celkově lehčí a pohyblivější, což je nádhera. Přála bych to zažít všem, kdo touží zhubnout! Tyto pocity jsou prostě k nezaplacení!“ uzavírá Alice.

Co vy na to, přidáte se k naší Miladě, Haně a Evě a shodíte s nimi ještě nějaká kila do Vánoc? V pondělí si přečtěte zase více o nich.