Rekonstrukce prsu po rakovině? Nejčastěji do roka. Operuje se i zdravé ňadro kvůli symetrii

Při léčbě rakoviny prsu nebo v případě jejího vysokého rizika, což se zjišťuje genetickým vyšetřením, je někdy nutná mastektomie. Tedy odstranění celé mléčné žlázy, které se provádí až na výjimky i s dvorcem a bradavkou. Tento zákrok zachraňuje život, ale často se velmi negativně podepisuje na psychickém stavu pacientky a jejím ženském sebevědomí. Kdo si tím sám neprošel, často nechápe, že „jen“ samotné uzdravení pacientkám nestačí. Nebo jen na chvíli. Pak už se nechtějí ohlížet a snaží se jít dál. A s tím jim může pomoci právě rekonstrukce prsou. „Jejím cílem je vrátit prsu přirozený vzhled, který se bude co možná nejvíce přibližovat tvaru a velikosti nepostižené strany,“ říká primář Vladimír Mařík z Nemocnice České Budějovice a předseda Společnosti estetické chirurgie ČLS JEP.

„Závisí to na zdravotním stavu, věku, velikosti a tvaru prsů a hlavně na stadiu rakoviny a léčebném onkologickém plánu,“ vysvětluje Vladimír Mařík. Existuje možnost okamžité rekonstrukce přímo během mastektomie, ovšem musí ji povolit onkolog a je zatížena vyšším rizikem komplikací při hojení.

„U nás je trend rekonstruovat prs s odstupem,“ uvádí Barbora Englcová, lékařka chirurgického oddělení Nemocnice Na Františku v Praze. Nejčastěji se jedná o rok a více od odstranění nádoru v prsu, pokud je vše v pořádku a pacientku nečeká další onkologická léčba.

Po rekonstrukci by si měly být oba prsy co nejpodobnější a to bývá obtížné. Přirozeného tvaru, který má zdravý prs, chirurgové většinou jen tak snadno nedosáhnou. Pro co největší symetrii je proto někdy vhodné přizpůsobit plastikou i zdravou stranu. „Úprava zdravého prsu se dělá zpravidla za 6 až 12 měsíců – až podle výsledného tvaru a velikosti rekonstruovaného prsu a také až dojde k jeho přirozenému poklesu,“ vysvětluje Vladimír Mařík.

Rekonstrukci postiženého prsu platí pojišťovna. Úpravu zdravé strany hradí pacientka sama. Při rekonstrukci placené pojišťovnou je nutné počítat s delší čekací lhůtou, která závisí na konkrétním pracovišti. „U nás se pohybuje mezi dvěma až šesti měsíci,“ říká Vladimír Mařík. Je také důležité vědět, že pojišťovna nehradí všechny implantáty. Když pacientka zvolí nehrazený typ, musí zaplatit nejen tento implantát, ale zpravidla i celou rekonstrukci.

Pokud si žena z různých důvodů platí rekonstrukci sama, operace s implantátem vyjde přibližně na 50 tisíc korun, při použití tkání vlastního těla přibližně na 100 tisíc. Za korekci zdravé strany se pak podle pracoviště platí asi 25 až 50 tisíc.

Náhrada odoperované prsní žlázy je možná dvěma způsoby. Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?

Silikonové implantáty pomáhají doplnit objem a lze jimi často vytvořit i optimální tvar. Není-li implantát umístěn přímo během mastektomie, lékaři do těla voperují expandér, který vytváří prostor pro vložení implantátu. „Postupně natahuje kůži pomocí injekcí s fyziologickým roztokem, které se aplikují nejčastěji jednou týdně po dobu tří měsíců,“ popisuje Vladimír Mařík.

Docílit přirozeného tvaru, který by se blížil vzhledu zdravého prsu, bývá obtížné a spíš se ho dosáhne rekonstrukcí vlastní tkání. Užívá se k tomu tuk nebo lalok s kůží, případně i sval. Nejčastěji se tkáň odebírá z břicha, méně často ze zad, hýždí nebo stehen. „Hlavní výhoda je, že odpadají rizika prsních implantátů: nepřiměřená reakce organismu na cizí materiál, výrazná hmatatelnost či viditelnost pod tenkou kůží nebo prasknutí. Ale zase se jedná o náročnější zákroky jak pro pacientku, tak pro lékaře,“ hodnotí Vladimír Mařík.

Tento postup také zanechává více jizev. Jednak v místě, kde byla odebrána tkáň, a také v samotném prsu. Na druhé straně tak lze vytvořit větší objem i lépe docílit přirozeného poklesu. Tato metoda se nedoporučuje ženám s problémy s krevním oběhem a kuřačkám a diabetičkám, které mají potíže s hojením.

Většinou se nakonec vytvoří také dvorec i bradavka, a to buď operativně, nebo tetováním. Výběr vhodného postupu záleží na lékaři a některé ženy novou bradavku a dvorec už ani nechtějí. „Rekonstrukci bradavky u nás děláme na pojišťovnu, na tetování dvorce chodí pacientky do tetovacího studia a hradí si to samy,“ vysvětluje lékař. „Některá studia provádějí realistickou 3D tetováž a na první pohled není vůbec poznat, že bradavka chybí,“ říká Barbora Englcová.

Je třeba počítat s tím, že i když se rekonstrukce pěkně povede, prs už nebude nikdy jako dřív. Dochází k trvalému poškození jeho citlivosti. Po operacích a případném ozařování bývá také horší prokrvení a žena může mít v novém prsu pocity chladu. A dále jsou tu jizvy, o které je nutné pečovat. „Po zhojení rány vždy doporučujeme nosit dva až tři měsíce po operaci silikonové náplasti na jizvy třeba až 20 hodin denně,“ radí Vladimír Mařík.

Rekonstrukce prsu není jednoduchá. Úspěch velkou měrou závisí na výchozím stavu pacientky i na vzhledu prsů před mastektomií a na následné onkologické léčbě. Objevují se komplikace v podobě infekce, krevních sraženin nebo pomalého hojení. Někdy může postup selhat úplně a musí se provést znovu. Všechny tyto další výkony zpravidla platí pojišťovna, což se týká i rekonstrukce prsu po preventivní mastektomii.

Víte, že rakovina prsu může postihnout i muže?