Rychlejší pěstování salátů i ředkviček: vyrobte si doma jednoduché pařeniště

Většina zeleniny potřebuje vlhko a teplo. Proto se jí daří ve skleníku. Jenže ne každý si může skleník nebo fóliovník na zahradě dovolit – třeba i kvůli velikosti. Drobnější zeleninu, jako jsou například hlávkové nebo listové saláty, ředkvičky, kedlubny či špenát, můžete pěstovat v pařeništi. Zabere méně místa a funguje stejně dobře jako skleník.

Můžete si ho představit jako jednouchou konstrukci, třeba dřevěnou, která je zakrytá sklem nebo fólií. Na dně je zemina a v ní se mohou předpěstovávat sazenice anebo pěstovat zelenina, bylinky či květiny. Je v něm vyšší teplota než na běžném záhoně, což urychluje růst rostlin a sklizeň.

Malé pařeniště může stát na záhoně, můžete ho umístit ale třeba i na terasu, na předzahrádku anebo na balkon. Stačí ho rozměrově uzpůsobit. Kromě statického si můžete zhotovit i přenosné pařeniště, které je skvělé právě na balkon nebo terasu.

Běžná velikost pařeniště je asi metr na metr a půl. Záleží na tom, jaký máte prostor a jaké seženete komponenty. Zkuste se podívat, co máte doma.

Rám pařeniště můžete snadno vyrobit ze starých prken. Anebo ho na zahradě jednoduše vyskládat ze starých cihel. Možná najdete i velkou dřevěnou bednu, která se hodí jako ideální základ přenosného pařeniště. Prkna na rám mohou být i neohoblovaná: záleží, jak moc estetické pařeniště chcete. Prkna k sobě můžete jednoduše přitlouct anebo přišroubovat. Pokud mají vydržet víc sezon, opatřete je olejovým nebo impregnačním nátěrem.

Víko je zásadní součást pařeniště. Prosklené, anebo s fólií? Zase záleží, co máte po ruce. Třeba najdete prázdný dřevěný rám (například od zrcadla nebo obrazu), do kterého můžete napnout silný igelit anebo polykarbonát. Stačí je připevnit drobnými hřebíčky. Ideální jsou třívrstvé fólie, které jsou přece jen odolnější a vydrží i několik sezon. Použít lze také staré vyřazené okno. Rám se sklem nebo igelitem pak na pařeniště stačí přiložit.

Základ pařeniště máte. Vyberte pro něj dobře přístupné místo, samozřejmě takové, kam jde slunce, ať je efekt co největší. Pokud umísťujete pařeniště na záhony, zeminu zryjte, obdělejte ji asi do půl metru hloubky.

Půdu dejte stranou, na dno, které může tvořit běžná zem, záhon nebo třeba i dřevěná podložka, položte asi pěti- až deseticentimetrovou vrstvu slámy, listí nebo trávy. Na ni navršte kompost, případně přidejte i trochu hnoje. Nakonec přijde zemina nebo substrát, v nichž budete zeleninu pěstovat.

Teplo a světlo jsou žádoucí, ale všeho moc škodí. Pokud je na jaře velké teplo, rostliny se mohou začít potit a horko jim bude škodit. Proto je důležité pařeniště během dne větrat: stačí nadzvednout rám a dát pod něj dostatečně silný kolík.

Důležité je také rostliny stínit: dobře v tomto ohledu poslouží například rohož nebo slabá dřevěná překližka. Stínění pak rostlinám nastavte podle potřeby.

Zeleninu v pařeništi je také nutné pravidelně zalévat: půda by měla být vždy trochu vlhká, pozor ale na přemokření, ať rostliny neuhnívají.

Na podzim, po sklizni, byste měli prostor pařeniště vybrat, vyvézt na hromádku a tam nechat přes zimu ležet. Vyvezená zemina i samotné pařeniště promrznou a mráz zahubí případné choroby nebo houby, které by na jaře mohly začít páchat neplechu.

Jste šikovní a baví vás kutění a zahraničení? Vyrobte si praktické pařeniště na kolečkách.