Článek
Skoro každý výživář vám doporučí, že ryba by měla být na talíři aspoň dvakrát do týdne. Je to přece zdravá potravina, bohatá na bílkoviny, vitaminy, minerály a cenné omega-3 mastné kyseliny. Rybí maso je navíc dietní, proto se velmi doporučuje i při hubnutí. To je všechno pravda, ovšem určitě se nevyplatí jíst ryby za každou cenu. Nezřídka můžete narazit na takové kusy, které více uškodí, než prospějí.
Rybí problémy
Vybrat dobrou rybu ke konzumaci není vůbec jednoduché. V první řadě se rozhodujete, zda chcete mořskou nebo sladkovodní rybu. Mořské ryby jsou dietnější a obsahují výrazně vyšší množství omega-3 mastných kyselin, které jsou známé svým působením proti nemocem srdce a cév.
Mohlo by se tedy zdát, že ryby z moře jsou jasnou volbou. Má to však jedno velké ale! Tyhle ryby totiž mohou obsahovat zbytky toxických látek ze znečištěných oceánů i vysoké dávky jodu – jeho nadbytek vede k patologicky zvýšené činnosti štítné žlázy, a tedy i jejím poruchám.
Není ryba jako ryba. Pečlivě si vybírejte, kterou si pustíte na talířFoto: PickOne, Shutterstock.com
S některými rybami sníte i rtuť
Často zmiňovaným problémem je riziko obsahu rtuti. Hladina této látky je u většiny mořských ryb taková, že by neměla bezprostředně ohrozit lidské zdraví. Pokud ji ovšem konzumujete často, ukládá se v pojivové tkáni, střevní stěně, v hormonálních žlázách, nervech a mozku. Chronická otrava pak může vést k drobným problémům jako nespavost a poruchy koncentrace, ale i závažným nemocem, například k roztroušené skleróze nebo selhání ledvin.
Nicméně ani sladkovodní ryby nelze stoprocentně doporučit. Sice nebudou obsahovat rtuť, neboť ta se přirozeně odpařuje ze zemské kůry a oceánů a do rybníků ani řek se nedostane, avšak z řady důvodů mohou tyto ryby obsahovat jiné škodlivé látky. Níže uvádíme seznam mořských i sladkovodních ryb, u kterých buďte na pozoru.
Radši jen přílohu, než tuhle rybu...
Rybích druhů, které zkonzumujete – zvláště třeba na dovolené v zahraničí – může být hodně dlouhá řada. Zde uvádíme sedm problematických ryb, s nimiž se setkáte nejčastěji v tuzemsku.
- Žraloci - Obecně je lepší vyhnout se konzumaci velkých dravých ryb, protože obsahují vysoký podíl rtuti. Hladina rtuti v jejich těle se vytváří procesem biokumulace. Jednoduše řečeno: žralok, který za svůj život požije velké množství menších vodních živočichů, v sobě kumuluje rtuť každého z nich.
- Mečoun obecný - Zde platí víceméně to samé jako u žraloka. Velkou roli hraje i stáří ryby – a toho se při koupi pravděpodobně nedopátráte.
- Makrela královská - Rtuť do sebe ryby dostávají i z některých rostlin. Makrela královská je velkou strávnicí řas, v nichž se rtuť vyskytuje.
- Tuňáci - Spíše než s tuňáky z konzervy bývá problém s tuňákovými steaky. Do konzervy totiž přijdou tuňáci pruhovaní, kteří jsou z hlediska rtuti v pořádku. Zato steak je často z tuňáka křídlatého nebo atlantského a ti naopak obsahují rtuti příliš.
- Úhoř mořský - Má v těle více tuku, tudíž snáze absorbuje odpadní a toxické látky z vody a také mívá vysoký podíl rtuti.
- Pangas spodnooký (pangasius) - U pangasia není problém s rtutí, zato se vším dalším. Tyto ryby nejčastěji pocházejí z asijské řeky Mekong, která patří mezi nejznečištěnější toky na planetě. Levné filety z pangasia tak mohou obsahovat celou řadu ne příliš prospěšných látek.
- Sumec velký - Pozor si dávejte hlavně na sumce dovezené z asijských zemí. Za účelem rychlého růstu jsou často dopováni hormony a antibiotiky.
Jakou rybu míváte na talíři nejčastěji?
