Roztroušená skleróza: Nemoc mladých lidí s hektickým životem

„Šla jsem na oční. Bolelo mě levé oko a viděla jsem jen rozmazaně. V životě by mě nenapadlo, jakou diagnózu se dozvím o pár týdnů později,“ svěřuje se sedmadvacetiletá Lucie, jíž lékaři nemoc potvrdili před třemi lety.

„V té době jsem o eresce nic moc nevěděla. A vzhledem k tomu, že se předtím skloňovaly i výrazy jako nádor mozku, přišla mi nakonec diagnóza úsměvná. Že mám sklerózu, už vím dávno, říkala jsem kamarádkám. No a pak jsem si začala o nemoci něco načítat a přišlo asi to nejhorší vystřízlivění v životě,“ vzpomíná Lucie, která však může hovořit o štěstí – lékaři jí nemoc diagnostikovali brzo, navíc nemá obávanou progresivní formu...

Roztroušená skleróza neboli RS, tedy „ereska“, může propuknout v jakémkoli věku, i u náctiletých. Nejčastěji však v ordinacích končí lidé mezi 20. a 30. rokem věku. Podle lékařů mají obvykle něco společného: hektický životní styl, pracovní nasazení na sto procent a permanentní stresový režim. První ataka často přichází v období stresu, který představuje jakýsi spouštěč. Mnoho pacientů vzpomíná, že ji zažili například během zkouškového období nebo státnic.

Roztroušená skleróza spadá do skupiny autoimunitních nemocí, při nichž vlastní imunitní systém poškozuje tělo. V tomto případě napadá obal vláken nervového systému a ovlivňuje schopnost mozkových buněk komunikovat s míchou.

Jedná se o nevyléčitelné onemocnění, ale léky ho mohou velmi utlumit. Je to však individuální – někdy je nemocný postupem let zcela upoután na lůžko. Objevovat se mohou i potíže s řečí, pamětí apod. Nedochází však obvykle k úmrtí v důsledku neurologického postižení, ale na komplikace s nemocí spojené (třeba infekce či embolie).

Je nemoc dědičná? Jen ve velmi omezené míře. Ačkoliv dispozice k rozvinutí RS je dána v genech, možnost, že onemocní také blízcí příbuzní postiženého, se zvyšuje opravdu jenom velice mírně.

Průběh a příznaky bývají pestré. Nemoc může začít zánětem očního nervu jako u Lucie nebo mravenčením dlaní, padáním věcí z rukou a podobně. Ereska se dělí na tři základní typy, dle kterých se stanoví léčebný postup a odhad prognózy.

„Přibližně 85 % pacientů postihuje relaps-remitentní forma, kdy dochází k opakovanému střídání příznaků nemoci a klidového období. Naproti tomu asi desetina nemocných se potýká s primárně progresivní formou, kdy po nástupu prvních příznaků nenásleduje klidové období a u pacientů se postupně prohlubuje a narůstá invalidita,“ vysvětluje profesorka Eva Kubala Havrdová z Centra pro demyelinizační onemocnění 1. LF UK a VFN v Praze. Polovina pacientů se z relaps-remitentní formy dostane do sekundárně progresivní, což je třetí typ: nárazových atak ubývá a dochází k postupnému zhoršování postižení, například se zkracuje dosah chůze.

Včasná léčba může podstatně ovlivnit průběh nemoci. Mezi rané příznaky patří třeba problémy s pohyblivostí, ztráta citlivosti a mravenčení, ztuhlost, poruchy vidění, chronická únava, slabost, závratě, malátnost, později se mohou projevit potíže s ovládáním močového měchýře, problémy s myšlením a řečí.

„Příznaky, které přicházejí a odcházejí nebo se vyvíjejí nenápadně a pozvolna, svádějí k ignorování. Důležité je proto na možnost onemocnění roztroušenou sklerózou myslet a v případě jakýchkoliv pochybností raději navštívit neurologa,“ doplňuje profesorka Eva Kubala Havrdová.

Diagnózu stanoví neurolog. Obvykle to zabere několik týdnů, krom neurologického vyšetření se provádí ještě magnetická rezonance a vyšetření mozkomíšního moku. Podle typu nemoci se pak určí léčba. Obvykle se podávají imunosupresiva, případně i preparáty biologické terapie.

Ereska je vážná nemoc, ale naštěstí nemění osobnost.

Bojíte se vážných neurologických onemocnění? Otestujte se, zda vám hrozí parkinson.