Rozhýbejte svaly na zahradě: Je čas přeházet kompost

Na zahradě je pořád co dělat a ani zima vás nenechá jen tak lenošit. Možná jste některé práce odkládali a teď se zdá, že je na ně pozdě. Třeba přeházení kompostu? Naopak! Mrazivé lednové dny jsou pro tuto zahradnickou aktivitu jako stvořené.

Jestli zahradu nezahalila vysoká peřina sněhu a jen trochu mrzne, dobře se oblečte, vezměte si k ruce vidle, hrábě a rýč a pusťte se do kompostu. Horní vrstva bude pravděpodobně namrzlá, a tak ji snadno odstraníte. Nakonec musí přijít dolů, zatímco vydolovat chcete spodní vrstvu – nádhernou vyživenou zeminu, ve které bude radost pěstovat zeleninu a květiny.

Jednotlivé vrstvy, které se ještě v kompostu nerozložily, odkládejte stranou, až narazíte na kompostovanou zeminu. Listí, tráva a další rostlinné zbytky se rozkládají zpravidla tři roky – potom si můžete být jisti, že jste získali skutečně bohatou a kvalitní půdu.

Až se k ní dostanete, můžete ji hned kolečkem navozit na záhony a rovnoměrně, asi ve vrstvě 10 centimetrů, ji tu rozprostřít. Ať klidně odpočívá, zapracujete ji až při jarní přípravě půdy.

Pokud se chystáte na předpěstování zeleniny, třeba rajčat nebo paprik, kompost také přijde vhod. Schovejte si ho do silných černých pytlů anebo do kbelíků.

Zjara – anebo hned, když máte náladu – si z něj můžete umíchat domácí substrát: použijte jeden díl kompostované zeminy, jeden díl zahradní zeminy (ze záhonů) a jeden díl písku. V takové přírodní směsi bohaté na živiny se rostlinkám bude skvěle dařit.

Jakmile z kompostu odeberete hotovou zeminu, můžete ho znovu poskládat, případně založit nový. Aby správně zrál, jsou důležité dvě věci: musí dýchat a musíte do něj dávat správné rostlinné zbytky. Prodyšnosti docílíte díky dřevu – na dno dejte větší větve, třeba po úklidu zahrady, a přidat můžete i kůru. Stěny lze vytvořit ze starých trámů, z dřevěných desek anebo z proutí.

Základní pravidlo pro kompostování zní: na dva díly hnědého materiálu (např. tlejícího listí) by měl přijít jeden díl zeleného materiálu (např. posečené trávy). Tu ale v lednu pravděpodobně mít nebudete, na dno proto vložte větší, hůře rozložitelné kusy (třeba větvičky), zatímco navrch přijdou měkčí a snadněji tlející části (listí).

Do kompostu pak může putovat vše, co se dobře rozkládá a z čeho jsou živiny: slupky a odřezky ze zeleniny a ovoce, drcené vaječné skořápky, listí, jehličí, sláma, kůra, dřevo, piliny, případně hnůj, pokud ho máte k dispozici. Nově založený kompost můžete prolít vodou, protože vlhkost (a následné teplo) urychlují tlení, což je vůbec nejdůležitější proces, který se v hromadě rostlinného odpadu děje. Tlení podpoří i chlévský hnůj.

Čím rozmanitější kompost bude, tím lépe. Míchejte vlhké se suchým, zelené s hnědým. Starší s novějším. A jestli topíte dřevem, tak do kompostu přidávejte i vychladlý dřevěný popel. Je to perfektní hnojivo, protože obsahuje vápník, draslík, fosfor i hořčík, tedy všechny prvky, které v sobě mívají chemické produkty.

A ještě tip na závěr: Pokud vám na zahradě řádí krtek, sbírejte krtince do kbelíků. Jejich půda je totiž kyprá a dobrá a je jako stvořená pro jarní předpěstovávání.

Nemáte kompost? Vyzkoušejte 3 přírodní způsoby, jak vyživit půdu i bez kompostu.