Vývojářka kosmetiky: Co opravdu zabírá na vrásky, jaký přípravek se podceňuje a které byste měli mít

Lenka Průšová (36) vystudovala kosmetologii na VŠCHT a od výroby pracích prášků ji život zavedl až do ředitelského křesla české farmaceuticko-kosmetické firmy CB21 Pharma. Dnes tedy vytváří receptury krémů, sér nebo masek na vlasy pro českou značku Canneff, která se zabývá kosmetickými i farmaceutickými výrobky s obsahem CBD, což je nepsychoaktivní kanabidiol z konopí. Povídaly jsme si o tom, co všechno stojí za výrobou účinného krému a jaký krok v péči o pleť nikdy nevynechat.

Proč je podle vás zrovna teď kanabidiol hitem v kosmetice?

Každá doba má nějakou kosmetickou surovinu, která bývá adorována. Ze začátku to byl koenzym Q10 a všechno bylo žluté, pak přišla kyselina hyaluronová. Teď je trendem CBD a myslím si, že je to taková nová kyselina hyaluronová. Dokáže totiž navozovat správnou fyziologickou funkci pokožky, to znamená, že se dobře regeneruje. Díky tomu nemáte pupínky, nejste zarudlá, pleť je klidná bez nežádoucích projevů.

Přestože jde o trend, rozdíly v kvalitě různých přípravků se diametrálně liší. Souvisí to s tím, že nejen s CBD, ale se i všemi ostatními látkami musíte umět pracovat. Když ho vezmete a rozpustíte do oleje, což firmy často dělají, protože nemají žádné lepší technologie, dostanete kapičky nebo maximálně nějaké olejové sérum. Případně ho rozpustí ještě do vazelíny či másla. Všichni od toho pak čekají zázrak, ale to nikdy nebude, protože v tom chybí část B.

CBD totiž není samospásný. Působí určitým mechanismem, ale nikdy pleť nezhydratuje, i kdybyste se na hlavu postavili. Klíčové je k němu dostat další látky, aby byl přípravek komplexní a aktivní na více frontách. A to vyžaduje už něco víc než jen vařečku a plotnu.

Pro koho byste krémy s CBD doporučila?

Spousta lidí řekne, že jsou super pro atopiky a ekzematiky, ale ono to tak úplně není. Na jedné straně máte CBD, který navozuje správnou fyziologickou funkci pokožky. Ale zbytek krému či séra musí být určený pro daný typ pleti. Když dáte CBD do mandlového oleje, tak vám za to člověk s akné opravdu nepoděkuje. Vy musíte přípravek vyvinout koncepčně pro konkrétní potřebu, proto nelze tvrdit, že je CBD určený jen pro určitý typ pokožky. Sice se jako aktivní látka hodí téměř pro všechny, ale záleží na celkové kompozici konkrétního výrobku.

Jak dlouho taková receptura na pleťový krém vzniká?

Záleží, jestli chci úplně nový přípravek s komponenty, které jsem ještě nepoužila. Pak potřebuju třeba šest devět měsíců. Když dělám pouze modifikaci nějaké už stávající receptury a měním jen účinky krému v podobě aktivních látek, trvá to třeba jenom dva či tři měsíce.

Jak konkrétní krém nebo sérum vymýšlíte?

První si řeknu, co by měl výrobek umět. Třeba sérum, které bude mít v sobě mix vitaminů. Od vitaminů A a C se čeká, že budou mít hodně anti-age efekt. Tudíž asi texturu nebudu dělat ultralehkou, taková sedí pokožce, které je patnáct dvacet let. Už raději vyvinu hutnější sérum, které bude na pleti tvořit lehkou voskovou krustu, například díky obsahu avokádového oleje nebo mangového másla. Díky tomu na něm dobře přilne i make-up. Vždy si tedy nadefinuju cílovku a co má daný produkt umět. Pak k tomu vyberu konkrétní suroviny.

Jaké ingredience jsou podle vás top proti vráskám?

Teď se hodně diskutuje o kožním mikrobiomu, což je v podstatě taková čtvrtá vrstva kůže. Je to přirozená mikrobiologická bariéra jak s přátelskými, tak i nepřátelskými bakteriemi. A pokud je vše tak, jak má být, je tam víc těch přátelských, nemáme tedy žádné vizuálně nežádoucí kožní projevy. Proto je hodně v módě, že se do kosmetiky přidávají probiotika a prebiotika, která optimalizují mikrobiom. A když dobře funguje, tak všeobecně mnohem pomaleji stárneme. Je to poslední trend boje proti vráskám.

Hodně se mluví také o klasických látkách, což je třeba právě molekula CBD, vitamin C, retinol. Převládá koncept „méně je někdy více“ – dáte dohromady svými účinky dokonale komplementární tři čtyři molekuly, které jsou v dostatečné koncentraci, a je to efektivnější, než kdybyste tam dala pět širokospektrálních extraktů, které se vám můžou vzájemně tlouct.

Takže třeba sérum pouze s obsahem kyseliny hyaluronové je v pohodě.

Ano. Ale já když dávám hyaluronovku, tak k ní přidám i vitamin C. Protože ten podporuje tvorbu vlastního kolagenu. A když už budeme zhydratované a ještě k tomu budeme mít kolagen, je to hezký benefit.

Když se vrátíme k mikrobiomu, jakými chybami si ho narušujeme?

Krémy a séra by se měly vždy dávat na dokonale čistou pokožku, to znamená ji odlíčit a tonizovat. Není nic horšího, než když si na líčidla natřete krém. To se pak všechen ten bordel vcucne s krémem do pokožky. Další školáckou chybou je neodborné odstraňování akné nebo přehnané čištění pleti. Nic se nemá přehánět. Pokud je na přípravku s AHA kyselinami napsáno „nechte působit pět minut a smyjte“, neznamená to, že když to necháte patnáct minut, tak to bude třikrát lepší. Výrobce z nějakého důvodu ví, proč to tam píše. Když ho budete poslouchat, obvykle uděláte dobře.

A mikrobiom pak vrátíme do pořádku jak?

Kvalitní péčí. Ale krém nestačí – musíte mít denní i večerní rutinu. Vyčistit, tonizovat, pak nanést sérum a krém. Potom se výsledek dostaví.

Myslím, že často se přeskakuje krok tonizace pleti. Proč je důležitý?

Je jedno, jestli máte pleť suchou, aknózní nebo mastnou, ale jakmile máte nedostatek hydratace, nebudou probíhat ty správné regenerační procesy. Tonikum dodává pleti hydrataci a připravuje ji na aplikaci dalších přípravků. Hydratace je alfa a omega.

Navíc pomocí tonika také smýváte primární fázi čištění. Ať použijete micelárku, mléko, nebo olej, tak rezidua odličujícího přípravku setřete tonikem. Kdybych si měla vybrat, zda si nechám tonikum, nebo krém, tak možná tonikum a myslím, že to bude mít větší efekt, než kdybych si dávala pouze krém.

A jak je na tom micelární voda? Ta byla dlouho v nemilosti.

A ona pořád je. Micelární vody ale pleť neničí, nýbrž jejich neodborná aplikace. Micelárka je jemný roztok tenzidů, což jsou čisticí látky. Kdyby v přípravku nebyly, tak vás neodlíčí. Díky tenzidům odstraníte z pleti nečistoty a ano, nějaké na pokožce ulpí. Proto říkám, že je důležité dvoufázové čistění. Když ještě dočistíte pleť tonikem, tak se vám nemůže nic stát. Zároveň – aby lidi nebyli úplně vystresovaní: když pojedete na týden k moři a nevezmete si tonikum, ale jen micelárku, tak ona vám fakt hlava neupadne. Jde o to, abyste to nedělali pět let v kuse.

Co bychom měli dělat, abychom měli co nejméně vrásek a stárly jsme co nejpomaleji?

Tím tajemstvím je každodenní péče od poměrně útlého věku. Ve 40 pak budete vypadat jinak než někdo, kdo na sebe do té doby nesáhl. To vám podepíše každá kosmetička. Pokud chcete mít co nejméně vrásek, je prostě potřeba začít strašně brzo. V patnácti začít používat výrobky na akné a díky tomu si zvyknete na nějakou rutinu a péči. Potom už automaticky přidáte hydratační séra a víc anti-age přípravky. Pokožka je pak zvyklá na přísun něčeho a nebude prokazatelně tak rychle stárnout.

Když začnete vrásky řešit ve třiceti, je to pozdě. Samozřejmě to jde zkorigovat, bude to stát víc peněz a bolesti, několik laserů, mezoterapii, botox… Udělá to instantní, rychlý efekt, ale abyste pleť udržela v dobré formě, to se odvíjí od každodenní péče. Estetické zákroky jsou dobří pomocníci, ale když na sebe jinak budete kašlat, hezky vypadat nebudete.

 A pomůže používat SPF každý den?

Přes den je fajn dát na pleť bariéru, ale v našich zeměpisných šířkách je úplně zbytečné SPF 50. Já používám dlouhodobě SPF 15, i u moře. Teď třeba na sobě žádný filtr nemám, protože intenzita slunečního záření není taková, aby mi to ublížilo, když jdu z auta do kanceláře a zpátky.

Nicméně UV záření je pro pleť zlo, takže určitě krémy s SPF používat, ale jen tam, kde to má smysl. Tedy tam, kde je slunce ostré, to znamená na horách, u moře a v létě i ve městě. Navíc make-up nebo pudr obsahují pigmenty, často je to na bázi oxidu titaničitého, a ty elementární odstínění poskytují a UV záření odrazí. Používat krém s SPF na noc je samozřejmě úplný nesmysl.

Podle čeho by si žena měla vybírat kosmetiku: jak u toho přemýšlet?

Je třeba si říct, kolik na to mám a kolik jsem ochotná investovat. Protože abych si koupila krém za dva tisíce a použila ho jednou za tři dny, to je prostě pitomost. Je lepší si koupit levnější výrobek, ale používat ho denně. Za ten budget by pak bylo dobré, kdyby si žena koupila nějaké odličovadlo, tonikum a krém. Tyhle tři výrobky jsou super. Megasuper bude, když jí zbyde i na oční přípravky, sérum a tělové věci.

Za kolik bychom si tedy měly koupit například pleťový krém, abychom věděly, že bude fungovat?

Obecně kvalitní krém lze podle mě sehnat okolo 500 korun až tisíce. Já to vztáhnu na sebe: kdybych měla udělat to nejlepší, co dokážu, za padesát korun a pět stovek, tak můžu říct, že ten krém za pět stovek bude desetkrát lepší než ten za pade. Ale kdybych měla udělat to nejlepší za pět tisíc a pět set, tak on ten za pět tisíc už desetkrát lepší nebude. Bude tam třeba nějaká unikátní parfemace, krásný obal, ale i ten krém pojme jen určité množství látek a víc tam dát prostě nejde. U těch superdrahých přípravků se platí za jedinečnost, že je to malá série, naprosto luxusní obal, ale už to není desetkrát lepší než krém za pět set.

Až skoro kouzla s pletí umějí noční séra. Která nás zaujala v redakci?