Rozchodové dno: 5 nejhorších chyb, které můžete udělat

Každý prožívá rozpad vztahu jinak, někdo cítí jen obrovskou bolest či smutek, jiný třeba i úlevu, ale jsou lidé, které pohltí vůči protějšku, který odchází, nenávist. A ta je dovede až k chování, které představuje jakési pomyslné rozchodové dno.

Ať už vám váš partner či partnerka ublížili jakkoli, tohle při rozchodu prostě nedělejte!

Jsou to vaše děti, něco, co vás dva bude navždy spojovat, ať se vám to líbí nebo ne. Děti nejsou zbraň, jsou „produktem“ vaší lásky z těch lepších časů. A i když už vy dva nemáte nic společného, máte děti, a jakmile jde o ně, mělo by vám jít v prvé řadě o jejich dobro. Vaše osobní nenávist jde v tuto chvíli stranou.

Výhrůžkami typu „děti už nikdy neuvidíš“ nebo větami „tatínek odešel, protože už nás nemá rád“ jim nesmírně ubližujete, víc než tomu, komu ublížit doopravdy chcete (svému protějšku). Stavíte děti do pozice, kdy jsou vlastně nuceny si vybrat mezi maminkou a tatínkem (Když půjdu s tatínkem do zoo, maminka bude smutná. Když zůstanu s maminkou, bude smutný tatínek.). Podprahově jim sdělujete, že za váš rozchod vlastně mohou ony (protože tatínek či maminka vás ani je už nemá rád). Tohle všechno křehkou dětskou duši poznamená v podstatě na celý život.

Tohle je typické pro jakýsi předrozchodový čas, kdy jste se vy dva dohodli, že půjdete od sebe, ale ještě jste nedoladili detaily. Řada lidí má potřebu své plány a vztahové problémy tajit – před rodiči a širší rodinou, před kamarády, známými a podobně. Před nimi stále hrajete spokojenou rodinku, aby pak jednou přišel den, kdy je „polejete vařící vodou“ a oznámíte jim, že je konec.

Ne že byste měli svým blízkým hlásit každou hádku nebo neshodu, kterou spolu máte. To je samozřejmě vaše soukromá věc, obzvlášť pokud nejde o nic závažného, co byste spolu nezvládli. Ale jakmile je jasné, že rozchod je hotová věc, neměli byste před svými blízkými předstírat, že se nic neděje.

Buď způsobíte svým blízkým skutečný šok, najednou nebudou ničemu rozumět, nebudou vědět, jak se k tomu postavit. Vlastně jim ublížíte, protože budou bezradní, i je bude váš rozchod trápit, ale na rozdíl od vás, oni nedostali žádný čas na to, aby se s novou situací nějak srovnali.

Nebo možná vaše problémy vycítili, tušili, že mezi vámi něco není v pořádku, a celou tu dobu kvůli vám byli ve stresu a v nejistotě. Vaši rodiče možná celé noci nespali, protože se trápili tím, zda je u vás něco v nepořádku (jestli se jejich dospělá dcera či syn netrápí), nebo jsou jen staří, hloupí a namlouvají si věci, které neexistují. Tohle chování si přece vaši blízcí nezaslouží!

Pozor ale, nepleťte si pravdivé informování o vaší situaci (předešlý bod) s očerňováním vašeho partnera před rodinou, blízkými, kamarády či třeba kolegy.

Ublížil vám a vy možná máte potřebu to vykřičet do světa. Ve vašich očích je nyní váš protějšek ten nejhorší. Potřebujete si vylít srdce společným kamarádům a známým, kolegům, sousedům i rodině. Vylíčit jim všechny jeho negativní vlastnosti, protože u toho cítíte alespoň krátkodobou úlevu.

Ale není to správné. Za prvé tím vlastně očerňujete i sebe, koneckonců vy jste tím, kdo s takovým člověkem žil, kdo si ho vybral jako životního partnera, takže on (či ona) je vlastně vaším zrcadlem.

Za druhé nevidíte jasně, jste pohlceni svými emocemi, které vás nutí vidět váš vztah černobíle. Ale nikdy to není takhle jednostranné, nikdy není jeden z vás stoprocentní padouch a druhý ubohá oběť. Ve vztahu jsou vždycky na všechno dva, takže i za rozchod můžete vlastně oba (byť možná někdo z vás větší měrou). Zkuste být fér i v době rozchodu.

Váš protějšek vás opustil. Možná má někoho jiného, nebo prostě jen už ve vztahu s vámi necítí to, co dřív. Ať je za jeho (jejím) odchodem cokoli, zranil(a) vaše ego. A vy cítíte potřebu mu (jí) všechno hezky oplatit, ukázat, že nepatříte do starého železa, že jste stále žádoucí a samotou rozhodně trpět nebudete.

A tak si rychle někoho najdete. Demonstrujete, jak si užíváte, jaký je o vás stále zájem. Je to určitá forma pomsty, která se ale nevyplácí. V tomto případě ubližujete hlavně sami sobě (jste s někým ne proto, že byste ho milovali) a také svému novému objevu, který v podstatě využíváte.

Ať se vám to líbí nebo ne, rozchody nejsou jen emoce, ale jde i o peníze. A peníze se mohou změnit v mocnou zbraň.

Vydírat se vzájemně pomocí financí (nedám ti ani korunu, jen to nejnutnější minimum… Zapomeň na byt, ten je můj…) není správné. Jeden z vás možná vydělává víc, a na první pohled se může zdát, že celou rodinu živil, ale ten druhý váš vztah obohacoval zase jinak. Jsou to ty případy, kdy jeden z páru například buduje kariéru, a díky tomu pak vydělává slušné peníze, ale ten druhý se jí vzdal třeba kvůli péči o děti a kvůli podpoře svého druha. Peníze jednoduše nejsou jediná komodita, kterou můžete do společného rozpočtu přispět, což by si měli oba uvědomit především v době rozchodu.

Zažili jste rozchod, při kterém jeden z vás k něčemu takovému přistoupil?