Rovnost pohlaví neplatí. Alzheimer versus mozek mužů a žen

Předejít Alzheimerově chorobě zatím moc nejde. „Bohužel se u ní nedá říct, že by existovala jednoznačně prokázaná prevence, i když se mnohdy mluví o vlivu zdravého životního stylu, tedy dostatku pohybu, zdravé stravy a střídmosti v užívání návykových látek typu alkohol či nikotin,“ říká Martin Balada, výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven. Zdá se ale, že kdo svůj mozek během života málo zaměstnává, má k neurodegenerativním onemocněním mnohem větší dispozice. Proč ale trpí Alzheimorovou chorobou více ženy než muži?

„Alzheimerova choroba častěji postihuje ženy, a to téměř ve dvou třetinách případů,” říká doktorka Ivana Doleželová, specialistka na geriatrii a medicínu dlouhodobé péče. Jedním z důvodů je věk. České ženy žijí v průměru o sedm let déle než jejich mužští protějšci a s přibývajícím věkem míra vzniku demence rapidně narůstá. Zatímco ve věku 60 až 70 let je výskyt onemocnění kolem jednoho procenta, mezi 80 a 90 lety Alzheimerovou chorobou trpí čtvrtina seniorů, nad 95 let pak už celá polovina.

7 zvláštních příznaků, které odhalí alzheimera

Kromě vysokého věku se Alzheimerova choroba pojí i s depresí. A právě k ní mívají ženy vyšší sklony. Je to zřejmě tím, že ženský mozek je aktivnější v limbickém systému, který je centrem emocí, nálad a úzkostí.

Depresím ženy propadají často v době, kdy přestávají naplňovat roli matky a pečovatelky, dále když opouštějí zaměstnání, navíc se v téže době často potýkají s nepříjemnými průvodními jevy menopauzy. „Krizovým obdobím je i přechod do důchodu, kdy se zcela změní denní režim a objem nároků na činnost mozku se rapidně snižuje,“ říká Ivana Doleželová. To rozvoji demence nahrává, proto je třeba myslet na prevenci a zejména v těchto obdobích si zajistit dost stimulantů a vyplnit život novými činnostmi.

Riziko vzniku nemoci je obecně vyšší u lidí, kteří mají nižší vzdělání, vykonávají nenáročnou, rutinní práci, a jejich volný čas neklade nároky na duševní aktivitu. Pasivní sledování televize nevzpruží mozek tolik jako učení se cizím jazykům nebo luštění křížovek. Svou roli hraje i míra povinností a sociální kontakt – je-li člověk aktivní mezi lidmi a má nějaké společenské závazky, stimuluje více mozkovou činnost.

Jenže to ani zdaleka neplatí stoprocentně. V případě Alzheimerovy choroby existuje jedna záludnost. Diagnózu si až překvapivě často vyslechnou ženy, které mají vysokou školu a vykonávaly profesi, ve které mozek dostával pravidelně zabrat – učitelky, vědkyně či lékařky. Svou roli zde zřejmě hraje velká míra stresu, který tyto profese provází, a také fakt, že mozku zřejmě nedopřávaly potřebnou regeneraci. Mozek je sice třeba celoživotně stimulovat, ale také mu pravidelně dopřávat čas na odpočinek.

Vedle vysokoškolaček si nepříjemnou diagnózu často vyslechnou také zdravotní sestry a pečovatelky. Zdá se, že starost o druhé představuje značný tlak, který může podnítit rozvoj deprese a zhoršení funkcí mozku. Také ženy, které až příliš prožívají také péči o domácnost a rodinu a strachují se o budoucnost svých dětí, si tak nechtíc kalí vlastní budoucnost.

Alzheimer, nebo jen stáří? Typické projevy nemoci.

Muži mají oproti ženám vyšší pravděpodobnost výskytu kognitivních poruch. „Obecně se u nich v dřívějším věku než u žen projevuje ztráta paměti a zhoršené soustředění. Stojí za tím klesající hladina testosteronu,” vysvětluje sexuolog Pavel Turčan. Díky úpravě životního stylu lze ovšem hladinu hormonů stabilizovat a projevy těchto změn zmírnit.

A proč ženy snášejí Alzheimerovu chorobu lépe? V mozku pacientů s alzheimerem vědci izolovali protein amyloid beta, vytvářející neprostupný plak, pod kterým odumírají mozkové neurony. Tělo se tomuto nebezpečnému proteinu snaží bránit a zdá se, že lépe to jde díky chromozomu X. Zatímco muži mají dva chromozomy – X a Y, ženy mají dvakrát chromozom X. Díky tomu se sice před alzheimerem neuchrání, ale pokud onemocní, dokážou vývoj nemoci zdárněji zpomalovat a déle s ním žít.

Alzheimer útočí už i na třicátníky! Sedmičkový test vám ukáže, jak na tom jste.