Hlavní obsah

Rostliny do dětského pokoje? Ano, ale vybírejte správně!

Foto: Ostanina Anna, Shutterstock.com

Foto: Ostanina Anna, Shutterstock.com

Pokojové rostliny jsou krásná dekorace a zároveň i užitečný společník, jen je nutné je správně vybrat. Jaké se (ne)hodí do dětského pokoje?

Článek

Pokojové rostliny mají hned několik přínosů: čistí ovzduší, bojují proti suchému vzduchu, vysoké vlhkosti i plísním, uklidňují, vyšperkují každou místnost a příjemně ji zútulní. V pokojíčku mají i výchovný význam – vedou děti k jisté zodpovědnosti a mohou je naučit i něco málo o přírodě. Při výběru vhodných druhů hraje roli věk potomka, umístění pokoje i vlastnosti rostlinek. Jak na to?

Na co dát pozor u menších dětí

Do pokoje novorozenců pokojovky nepatří a u batolat dávejte pozor: mají tendenci vše osahávat, trhat a ochutnávat, vyhazovat hlínu z květináčů a převracet je. Rostliny by proto měly být mimo jejich dosah. Umístěte je na poličky a skříně či do závěsných květináčů, pohlídejte ovšem padající listy, které by dítko bezpochyby zaujaly.

Předškoláci už se zvládnou starat o nenáročné druhy, které nepotřebují pravidelnou péči a malému zahradníkovi odpustí, když je zapomene zalít. Vhodný je například nenáročný zelenec, který čistí vzduch a nepotřebuje skoro žádnou péči. Vždy dítě poučte, že se rostliny nejedí, nelámou se jim listy holýma rukama a je dobré se po práci s nimi pořádně umýt!

Foto: Nick Mayorov, Shutterstock.com

Děti vám s péčí o pokojovky rády pomohou a navíc se při tom naučí zodpovědnostiFoto: Nick Mayorov, Shutterstock.com

Pro školáky vyberte zajímavé druhy

Školní děti se mohou začít starat i o náročnější rostlinky. Všechno jim vysvětlete a ukažte, později už bude stačit jen občasná kontrola. Na obyčejné pokojovky většinu dětí nejspíš příliš neužije a je dobré poohlédnout se po zajímavějších odrůdách.

Ideální jsou nejrůznější masožravky, kvetoucí živé kameny (= lithopsy), tvarované sukulenty a exotičtější druhy, jako je třeba kávovník, oblíbená je i palma chamaedorea sličná. Populární jsou i hrnkové růže, mučenka či uklidňující levandule. Když zvolíte kaktus, ukažte dětem, jak s ním bezpečně manipulovat. Je-li potomek pylový alergik, vyhněte se všem kvetoucím rostlinám, vhodnější jsou stálezelené, například pokojový bambus.

Myslete na světlo, umístění i květináče

Rostliny vybírejte také podle toho, jaké podmínky budou v dětském pokoji mít. Respektujte jejich teplotní nároky a požadovanou délku a intenzitu světla – zásadní je, na jakou světovou stranu je pokojíček situován. Okna na sever jsou vhodná pro rostliny, kterým nevadí nedostatek světla. Východ si zamilují druhy, které si užívají polostín, a západ či jih rezervujte pro světlomilné odrůdy.

Květináč nikdy nestavějte doprostřed místnosti ani do prostoru, kde si dítě hraje nebo se tu více pohybuje. Menší květináče dejte na parapet či na poličku, větší umístěte ke zdi. Nezapomeňte ani na vzhled květníků: děti dají možná přednost barvičkám a vzorům, a pokud rády tvoří, nechte je, aby si květináče samy nazdobily.

Foto: Michal Ludwiczak, Shutterstock.com

Pokojové rostliny nikdy nedávejte do prostoru, kde si dítě hraje, ale raději ke zdi či na poličkyFoto: Michal Ludwiczak, Shutterstock.com

Jaké pokojovky se pro děti nehodí

Zásadní hledisko při výběru je samozřejmě zdravotní bezpečnost: podstatné je, aby rostliny nebyly jedovaté a neměly trny ani ostré listy. Některé rostliny jsou jedovaté jen při požití, jiné dráždí kůži při dotyku s mízou. Jakým druhům by se malí zahradníci měli vyhnout? Jedovatý je například oblíbený a nenáročný tchynin jazyk, lopatkovecazalky, bramboříky, kaly a prvosenky. Toxické jsou také oleandrypryšce a difenbachie. Nepříjemné kožní reakce může způsobit vánoční hvězda. Nevhodný je i pichlavý asparagus, který má jedovaté plody.

Pěstování jedovatých či dráždivých rostlin byste se měli vyhnout i v jiných místnostech, kam mají děti přístup a kde se pohybují bez dozoru. Před koupí jakékoliv nové pokojovky si tak raději ověřte, zda je do domácnosti vhodná. Přehled jedovatých a jinak nebezpečných rostlin včetně první pomoci najdete třeba na stránkách Toxikologického informačního střediska.

Načítám