Roňte slzy! Plakat je totiž zdravé

Jakoby pláč byl projevem slabosti, něco, za co je třeba se stydět. Silní přece dokáží držet své emoce na uzdě a slza jim ukápne jen málokdy, myslí si mnozí. Pravda je ale někde úplně jinde, pláč je přirozený a potlačovat ho se nevyplácí.

Naopak, čas od času si pěkně poplakat (byť třeba jen u romantického filmu), je fyzickému i psychickému zdraví prospěšné. A potvrzují to i odborníci v magazínu Women's Health.

Nejdřív si ale pojďme o lidském pláči něco říct. Nepláčeme totiž, jen když je nám smutno, naše tělo umí produkovat hned tři druhy slz:

Neexistuje žádná norma, která by říkala, jak často je dobré plakat, ale odborníci se shodují, že když to na vás přijde, neměli byste to potlačovat. Podle American Psychological Association pláče průměrná žena maximálně pětkrát do měsíce, ale jsou samozřejmě situace, kdy je v pořádku brečet třeba denně. Například když truchlíte, protože vám zemřel někdo blízký, procházíte si těžkým rozchodem a podobně.

Jednoduše řečeno, když máte důvod, je pláč v pořádku. Pouze pokud často pláčete bez zjevného důvodu, cítíte úzkost, strach, máte depresivní stavy, ale nevíte proč, není od věci vyhledat odbornou pomoc. Ve všech ostatních případech platí, že pláč je prospěšný.

Nejsmutnější písně všech dob, znáte je? 

Čistě po fyzické stránce lze říct, že jakýkoli pláč tělu pomáhá se vším, s čím bojuje. Při krájení cibule odplavujete z těla toxiny a vlastně je to, jako byste si oči vykoupali. Každá slza dojetí nad vyznáním lásky vašeho protějšku, vlhké oči u smutného filmu či při záchvatu smíchu nad skvělým vtipem je tak vlastně drobným úklidem vašich očí. Nápor na ně je v dnešní době velký (smog, prach, nečistoty ve vzduchu, časté koukání na obrazovku počítače). Oči trpí, často jsou vysušené, pálí, svědí. A jakákoli hydratace se počítá!

Ale nejde jen o tělo, pláč je také prevence duševních problémů. Uklidňuje, zmírňuje intenzitu vašeho citového stavu, čímž brání tomu, aby se vaše emoce proměnily ve skutečné psychické potíže.

Asi ten pocit všichni znáte. Je toho na vás moc, jste vystresovaní, sžírá vás bolest, smutek, trápení. Nakonec propuknete v nezadržitelný, živelný pláč, který jakoby nikdy neměl skončit. A pak je najednou po všem a vy se cítíte líp.

Podle Americké oftalmologické akademie s sebou totiž emoční slzy odplavují z těla stresové hormony. Navíc se při pláči uvolňují endogenní opioidy (přirozené a tělem produkované opioidy), které vás celkově zklidňují, a také tlumí bolest. Proto se můžete po pláči cítit nejen vyrovnanější, ale také mírně otupělí a zesláblí.

A ještě jednu kouzelnou věc pláč umí. Vyplavuje totiž endorfiny, mezi něž se řadí například i oxytocin – hormon lásky. Díky nim se lidé cítí spokojenější, vidí svět v růžovějších barvách, problémy se díky nim zdají menší a řešitelnější. Proto se po pořádném pláči cítíte líp. Máte pocit, že všechno nakonec zvládnete a své problémy vyřešíte, prostě najednou uvidíte světlo na konci tunelu.

A ještě je tu jeden benefit endorfinů. Především zmiňovaný oxytocin lidi sbližuje, vyvolává pocity lásky a sounáležitosti. Proto když pláčete, máte najednou k ostatním blíž – cítíte větší odvahu se svěřovat a pustit je k sobě. A když není člověk na všechno sám, život je hned veselejší.

Pláč je sice přirozený a zdravý, ale jsou situace, kdy ho nečekáte. Co třeba slzy po milování? 4 důvody, proč se to děje.