Rodinná vila prošla totální rekonstrukcí: Zůstaly jen původní stěny a schodiště

Patrovou vilku s krásnou rozlehlou zahradou ležící v příjemné čtvrti v okrese Brno-venkov si v roce 1938 nechal postavit místní továrník. Tvarově jednoduchá kostka se dvěma obytnými podlažími, sklepem a prostornou půdou byla dispozičně řešena tak, jak se to v době vzniku dělalo – tvořila ji spousta malých místností. V roce 2013 ji koupil mladý muž, který hledal bydlení pro svou rozrůstající se rodinu.

„Se ženou jsme bydleli v bytě, chtěli jsme se ale přestěhovat do domu, který měl být útulný a přitom praktický pro rodinu s dítětem. Se zařizováním našeho původního novomanželského bytu nám pomáhala designérka Leona Fousková, s jejíž prací jsme byli velice spokojeni, proto jsme okamžitě věděli, na koho se po koupi domu obrátit,“ říká majitel.

Rozsáhlá rekonstrukce trvala téměř rok, z původního domu zůstaly nakonec jen čtyři obvodové stěny, jedna nosná stěna uprostřed a schodiště. To byly mantinely designérčiny tvorby, jinak od klientů dostala v podstatě volnou ruku. Cílem bylo navrhnout v přízemí společenskou a nahoře soukromou část s ložnicemi a dětskými pokoji.

„Bylo mi dovoleno pracovat i s okny do zahrady, měla jsem totiž ambice všechno překopat. Nakonec, po pár dnech přemýšlení a přesouvání zdí na papíře, jsem musela uznat, že pan architekt před osmdesáti lety vymyslel pro koupelnu a toaletu jediné možné místo. Byla to pěkná lekce pokory a v té chvíli vlastně i hluboké pochopení fungování tohoto domu,“ vzpomíná designérka Leona Fousková.

Dispozice tedy byla vyřešena a mohlo se začít bourat, kopat a stavět. Kromě litých terasových schodů nezůstalo z původních materiálů vůbec nic. Stavební zásahy byly rozsáhlé a například původní parketové podlahy se nevyplatilo restaurovat, neboť byly na mnoha místech přerušené původními příčkami. Na podlahu v hale, kuchyni a koupelnách použili velkoformátovou dlažbu s postaršeným, jakoby sešlapaným dekorem, v jídelně a obývacím pokoji pak položili klasické dubové parkety.

A nastal čas na přemýšlení nad stylem interiéru, což se podle designérky projevilo jako nejtvrdší oříšek celého projektu.

„Klienti měli podmínku – hlavně žádný funkcionalismus, ale zdobný a útulný interiér. Během laskavé přetahované jsme se dostávali od drásaných chalupářských dvířek na lince až někam k biedermeieru. Já jsem stále lovila ve střízlivých vodách rovných linií, listovala starou brožurou UP závodů, studovala tvarosloví kuchyní první poloviny minulého století, přesvědčovala a naléhala. Styl, ke kterému jsme se nakonec dostali, není lehké přesně definovat, ale jsem s ním velmi spokojena,“ říká Leona Fousková.

Od začátku bylo jasné, že v interiéru nebudou vytvářet žádné repliky a kopie starého nábytku. Záměrem bylo navázat na prvorepublikovou noblesu a jen se volně inspirovat klasickými kousky, jejich tvary a náladou. Kuchyně i drobnější kusy nábytku vytvořené podle designérčiných návrhů truhlářskou firmou Oldřicha Bednáře jsou však zcela současné a autorka je na ně právem hrdá stejně jako na interiérové dveře s pískovanými výplněmi od Jindřicha Mühlhansla, které atmosféru dokonale podtrhují.

Zajímavým a dobře promyšleným prvkem je také systém osvětlení od společnosti My Light. Vycházeli z kruhu, který se opakuje ve všech místnostech, a to buď jako výřez v sádrokartonových podhledech, nebo ve formě tvaru svítidla. „Nepřestává mě překvapovat, jak se původní prostor s mnoha malými místnůstkami otevřel, a začal tak splňovat nároky na moderní bydlení,“ uzavírá designérka.

Povedla se rekonstrukce vily? Jak se vám líbí interiéry s dobovou atmosférou?