Syn se chytil zlaté mládeže a pochybných existencí, mám strach, že ho peníze zkazí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:

Mám velký strach o syna. Vyrůstal ve střídavé péči mé a manžela, přičemž můj bývalý muž je dost bohatý. Synovi je dvacet let a díky otci byl vždy zvyklý na vysoký standard, i když u mě se musel uskromnit, což mu naštěstí nečinilo problémy, nikdy mi to nevyčítal nebo nedával nějak najevo. Už bydlí sám. Když se sejdeme, povídá mi jen o tom, kde pařil s kamarády, jakou si koupil košili nebo kde se v Praze nejlépe a nejdráž najíst… Pomalu si s ním přestávám rozumět. Zdá se mi, že přebral velkopanský životní styl svého otce. Jeho kamarádi jsou samé pochybné existence, myslím, že jsou to především lichváři. Zkrátka se u něj všechno točí kolem peněz. Myslíte, že z toho může vyrůst, nebo se prostě potatil? Já sama nejsem vůbec materialisticky zaměřená. Případně jak mu mám dát najevo, že v životě jsou daleko důležitější hodnoty? Děkuju, Kateřina

Milá Kateřino, dám vám hned na začátek úplně nejdůležitější radu. Dalo by se říci, že z ní pak můžete vycházet ve všech vašich pocitech a nejistotách. Je třeba si uvědomit, že osobnost vašeho dítěte (stejně jako všech ostatních), se formovala v raném věku a že ve dvaceti letech je prakticky hotová a dál syna čekají už jen nově nabyté zkušenosti.

Tolik k nevyřčené otázce, jestli máte šanci na potomka nějak působit, měnit ho nebo vychovávat více k obrazu svému. Je to vaše dítě, vy dobře víte, jaké má uvnitř srdce, pamatujete si situace, kdy uměl pomoct slabšímu, kdy se rozdělil o koláč nebo když je mu něco líto. To vše dohromady je komplex vlastností, které vaše dítě získalo během svého dospívání. A jak asi víte - to, jak bude žít a jaký z něj vyroste člověk, formují dva faktory. Za prvé genetika a za druhé výchova. Dodnes se vedou spory, kolik procent ovlivňují vrozené vlastnosti a kolik toho mohou ovlivnit rodiče a okolí.

V každém případě nezoufejte, že momentálně žije povrchním způsobem, že dá na pozlátko, peníze a na to, jak věci vypadají. Řekněte si nahlas, že je mu pouhých dvacet a že si momentálně hledá místo ve společnosti. Je to chlap, který viděl v obou rodičích nějaké vzory chování a nyní se je pokouší uvést do života tak, aby si jako mladý samec vydobyl ve svém okolí co nejlepší pozici (to mladí kluci dělají).

Ve vás viděl a vidí přirozeně jiný druh inspirace, jiný druh lásky, ochrany a bezpečí. Jeho podvědomí si pamatuje, za kým jde, když je nemocný, když je mu zle, když má starosti a potřebuje opečovat. V tátovi pak vidí vzor úspěchu a cestu na pomyslný vrchol stáda. Každý muž by chtěl být vůdce smečky a bohatý otec je určitě silnou inspirací pro to, jaký způsob života si zvolit.

Ve vývojové psychologii dítěte se mluví o tom, že dítě je nejdříve v symbiotickém vztahu s mámou, která ho porodila (myslí tedy jen na společné pouto, kterému můžeme říkat „my“), a jak vyrůstá, začne se osamostatňovat, zlobit, neposlouchat a hledat cestu ke své vlastní identitě - tedy k tzv. „já“. To, že vy jako máma momentálně nahlížíte na jeho „cestu“ se zklamáním a lítostí, neznamená, že to tak zůstane navždy.

V další fázi osamostatnění totiž přichází období takzvaného re-approachingu neboli nového sblížení. To už má svoje ego ošetřené a k mámě se vrací v rovnocennějším vztahu. A pozor, velmi pravděpodobně přijdou chvíle, kdy si sám „nabije držku“ a pochopí, kde jsou silnější hodnoty než peníze. Bohužel se nedá takto nastaveného mladého býka chytit za rohy, srovnat ho do latě a zkroceného znovu vypustit na cestu, kterou považujete za správnější.

Pravděpodobnější je, že k uvědomění přijde až imunizací životem. To znamená, až jeho kamarádi skončí ve vězení, až někdo opilý nabourá drahé auto nebo až se na něj vykašle skvělá holka, protože bude toužit po méně povrchním klukovi. To otrkání, které nutně jednou přijde, ale nemůžete nasimulovat. Ono se musí prostě samo stát.

Co můžete dělat? To je jednoduché, i v jeho věku stále platí pravidlo, že děti nedělají to, co jim rodiče řeknou, ale často opakují to, jak se rodiče chovají. Když budete doma chodit bosá a dítěti říkat, že má nosit bačkory, nebude to fungovat. Vy jste evidentně normální milující máma, které je líto, že si syn hraje na zlatou mládež. Prostě buďte trpělivá a vštěpujte mu ty hodnoty, jež jsou vám přirozené. Nic jiného od vás neočekává. Jste pro něj pořád velká pojistka, že když se věci zvrtnou, máma tady pro něj bude navždy.

A jestli se zdá, že se potatil, není všem dnům konec. I z „potatěného hejska“ za pár let může vyrůst skvělý chlap.

Odkázala jsem skoro všechno synovi, protože dcera na mě kašle. Ale mám strach, že ji ztratím úplně