Život s alkoholikem. Jak poznat, že pije moc, jak pomáhat a kdy už utéct

Příbuzní a partneři alkoholiků by mohli vyprávět, většinou ale mlčí. Stydí se. Za něco, co nezavinili a nemají moc šancí ovlivnit. Jen tiše trpí a nevědí, co s tím. Poraden pro alkoholiky je docela dost, ale kdo pomůže těm okolo nich, jejichž život je často také v troskách?

Bezmoc. To je asi nejčastější pocit, který obklopuje blízké alkoholiků. Nikdy nevědí, co přijde, neustále musí žít ve strachu, zda večer, návštěva nebo jiná událost proběhne v klidu, nebo dojde na scény a hádky. Často jsou obviňováni, že problém zbytečně zveličují, veškeré dopady partnerova pití – psychické, fyzické, ekonomické – bývají totiž bagatelizovány. „Tak se občas napiju, no a co? Nedělají to snad všichni?“

„Situaci opravdu zhoršuje všeobecná tolerance nadměrného pití alkoholu ve společnosti,“ potvrzuje adiktolog Aleš Kuda. Pokud ale partner či kdokoli z blízkých pije často, střídají se jeho nálady, obtěžuje svým chováním rodinu, je výbušný nebo sebedestruktivní či nezvykle melancholický, má s pitím velmi pravděpodobně problém.

„Pokud někdo pije, i když k tomu není žádná příležitost (například oslava), dopřává si alkohol už před obědem, pije více skleniček při jedné akci než dříve nebo svou zvýšenou spotřebu omlouvá tím, že jinak neusne, má už velmi pravděpodobně nakročeno k závislosti,“ vysvětluje adiktoložka Kristýna Šorfová. Dalším příznakem bývá nespolehlivost či fakt, že dotyčný má dobrou náladu jen tehdy, když se napije.

V horším případě se přidávají zdravotní problémy vzniklé alkoholem, problémy v práci či finanční problémy, řízení pod vlivem, zlost, agrese… A to jsou přesně okamžiky, když už blízcí hodně trpí. A měli by problém řešit, protože v naprosté většině případů sám od sebe nezmizí.

„Mluvte s ním zásadně v klidu a za střízliva,“ radí Šorfová. „Není nutné chodit kolem horké kaše, mluvte přímo, řekněte, jak se cítíte, zdůrazněte nutnost problém řešit, nabídněte pomoc,“ doporučuje adiktoložka. S ultimáty šetřete, ta používejte jen v případě, že jste připraveni je dodržet. Podle Šorfové ale mají svůj smysl. A čím konkrétnější jsou, tím lépe. „Partner, který je ve vztahu s alkoholikem, to má dost těžké. Musí si sám vymezit hranice, kam až je ochotný zajít, co ještě zvládne a co už ne a kolik šancí mu dá,“ vysvětluje Kristýna Šorfová.

Děti podle odborníků trpí alkoholismem rodičů víc, než se obecně soudí. „Z alkoholových excesů svého rodiče jsou děti traumatizované a nesou si to až do dospělosti,“ říká Šorfová. A v takovém případě je vaším hlavním úkolem je ochránit. Nejtěžší je pro dítě nepředvídatelnost alkoholikových nálad, jednou je rodič skvělý, jindy zase nebezpečný agresor a nikdy nevíte, co zrovna přijde. Což je neskutečně vyčerpávající, a pokud situace trvá déle, vede i k vážným psychickým problémům těch, kdo v takové domácnosti musí žít.

„Pokud tedy partner má problém s alkoholem a odmítá s tím něco dělat, je nutné zvážit variantu odchodu. V zájmu ochrany dětí i té své,“ říká adiktolog. Pokud to neuděláte, stáváte se vlastně spoluviníkem celé situace, jakkoli to zní drsně. Alkoholismus rodičů je navíc významným rizikovým faktorem pro vznik závislosti na alkoholu i jejich dětí v dospělém věku,“ připomíná Kuda. Už jen proto je vhodné vyhledat pomoc, poradit se s odborníkem, jaké máte možnosti, a nestydět se i před okolím situaci přiznat. Což bývá těžké, ale je to ten pověstný, první krok správným směrem.

Jak se pozná, že pijete moc alkoholu. Překvapivě nezáleží jen na počtu skleniček