5 životních fází, kdy se ženy cítí nejvíce osamělé: Nejen ve stáří, ale i během mateřské dovolené

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Má milující rodiče, s partou kamarádů řeší maturitu a přesto se cítí sama, nepochopená. Ráda by strávila večer ve společnosti kamarádek, ale je jediná z nich single a nechce se cítit jako páté kolo u vozu. V ruce chová plačící miminko, partner jí píše, že se na ně těší, a ona přemýšlí, jestli se kdy cítila osamělejší. Chystá večeři v bytě plném lidí, děti jsou ve svých pokojích, muž sleduje fotbal a jí připadá, že je sama na světě…

Ženy se necítí osaměle jen ve chvíli, kdy nejsou obklopeny lidmi, ale když se cítí nedoceněné či nepochopené. Ve kterých pěti fázích života jsou tyto pocity nejintenzivnější?

Dospívání je křehké období, kdy si mladé dívky budují identitu, cítí se odlišné, a protože bývají k pocitům osamělosti náchylnější než chlapci, může to pro některé být i extrémně složité. Je třeba se vyrovnat s tělesnými změnami a skutečností, že se nehodnotí jen ony samy, ale neustále to dělá i společnost. Je na něj vyvíjen enormní tlak, a to i kvůli vlivu sociálních sítí. Zažívají první lásky a s nimi spojená i první zklamání. Často mají pocit, že je doma nikdo nechápe.

>>>Mají to dnes mladé dívky těžší? Tlak, kterému čelí, je často neúnosný!

Další složitější fáze nastává ve chvíli, kdy žena dospěje do věku, kdy „by měla“ založit rodinu. „Hledají-li ženy déle partnera, mohou se cítit osamělé a nedostatečné. Navíc v období vstupu na pracovní trh bývá navazování přátelství obtížnější než v době studií,“ říká Alena Gregorová, psycholožka online poradny Mojra. Kamarádky se v životě posouvají, vy se účastníte jedné rozlučky se svobodou za druhou a přitom usínáte samy.

„Pocit osamělosti může být umocněn nejen chybějícím partnerem, ale i tím, že spolu už kamarádky netráví tolik času,“ vysvětluje Beáta Koňařík Bakošová, psychoterapeutka působící na online platformě Hedepy.

Stát se mámou je životní změna, kdy ženy zažívají pocit největšího štěstí i frustrace zároveň a mohou se cítit izolované. Chybí jim podpora, ztrácí samy sebe, opouští dosavadní životní styl a zvykají si na nový. Schází jim kontakt s přáteli, někdy i pochopení ze strany partnera. Únava spolu s hormonálními změnami nepomáhají.

>>>Paradox mateřství: S miminkem, a přesto osamělá jako nikdy

„Bezdětní přátelé mohou mít jiný rytmus života, dochází i k přetrhání vazeb mezi kolegy. Nabízí se možnost seznámení s dalšími rodiči malých dětí, což může osamění předcházet,“ radí Alena Gregorová.

Vlna osamělosti přichází často i po padesátce: děti jsou odrostlé, někdy již opouští domov, žena se rozvede či ovdoví. „Děti jsou často dospělé, přátelské vazby mohou být slabší a náročné kariérní roky mohou zanechat pocit vyčerpanosti a prázdnoty,“ vysvětluje vztahová koučka Jana Řehulková a vzpomíná na paní Lenku (55) ze své praxe, která se po smrti manžela uzavřela do sebe a cítila se velmi osamělá, i když měla dvě dospělé děti. Pomohlo zpracovat smutek a najít si nové sociální vazby.

„Takzvaný syndrom prázdného hnízda, který je spojen s odchodem dětí, je kritickým obdobím. Záchranným kruhem bývá podporující rodinné zázemí, milující partner, přátelé, smysluplné koníčky a práce,“ radí Beáta Koňařík Bakošová.

S osamělostí se potýkají ženy i ve stáří a mnohdy jde o vlnu nejsilnější, protože je opouští nejbližší. „Omezení společenských kontaktů vlivem zdravotních problémů může ženám přinášet pocity osamění a izolace,“ vysvětluje Beáta Koňařík Bakošová.

To má vliv na fyzické i psychické zdraví, navíc se musí vyrovnat i např. s omezenou mobilitou nebo pocitem, že již nejsou potřebné. Cestou je zapojení se do aktivit v rámci komunity. To ale Gregorová doporučuje po celý život, je to nejlepší lék proti osamělosti. „Nebojte se budovat sociální okruh, udržovat přátelství, i když se mohou vyskytnout překážky velké vzdálenosti či rozdílných zájmů.“

Jak se liší osamělost od samoty? V mnohém!