Článek
Vánoční pohoda byla vykoupena naděláváním si volna, kdy se muselo do 23. 12. za čtrnáct dní zvládnout to, na co je běžně měsíc. A protože hrál tuhle hru celý národ, pracovní e-maily proudily i ve tři ráno. Obchodníci si vydělávají na hubený leden a únor, všichni jsou z toho vynervovaní, vzteklí, na palici… Vánoce jsou v tom nevinně: To my jsme si to takhle davově nastavili. Místo koled se z rozhlasu linul Xindl X a jeho Štědrý večer nastal, když jsem večer chlastal, a tak jsme 24. 12. místo radosti skoro brečeli únavou.
Život by měl končit orgasmem
Originální postoj k času zaujmul americký stand-up komik Patrick Carlin: „Nejvíc nefér věc v životě je to, jak končí. Život je těžkej. Strávíte jím spoustu času. A co za to pak dostanete? Smrt! To je jako co? Bonus? Myslím, že životní cyklus by měl být pozpátku. Nejprve umřete, abyste to měli z krku. Pak žijete ve stáří doma. Když jste už moc mladí, vykopnou vás z domova, dostanete zlaté hodinky a jdete do práce. Pracujete čtyřicet let, než jste dost mladí na to, abyste si užili svůj pořádnej důchod. To znamená, že berete drogy, chlastáte, chodíte na party a chystáte se na střední. Pak jdete na základku, stanete se dítětem, hrajete si, nemáte žádné starosti a pak jste malé dítě a vlezete si zpátky do dělohy a posledních devět měsíců si tam jen tak plavete. A celý váš život skončí orgasmem.“ Jistě uznáte, že to má něco do sebe.
Dejme život rokům
Tenhle pán, zemřel loni v devadesáti letech, neměl nijak lehký osud (ale kdo z nás ho má, že jo). Na zaobírání se blbostmi měl pěknou pifku. „Násobili jsme naše majetky, ale snížili naše hodnoty. Mluvíme příliš dlouho, milujeme zřídka a nenávidíme často. Naučili jsme se, jak vydělávat na živobytí, ale ne na život. Přidali jsme roky životu, nikoli život rokům,“ pronesl mimo jiné ve chvíli, kdy se od něj jako od komika čekala zase nějaká veliká sranda.
Nejvíc nefér věc v životě je to, jak končí. Život je těžkej. Strávíte jím spoustu času. A co za to pak dostanete? Smrt!
O tom násobení majetků by se samozřejmě u spousty lidí dalo polemizovat, ale jinak až tak moc nekecal. A tím bych za tím letošním, neklidným, bláznivým, drahým (ve všech smyslech tohoto slova) rokem 2023 udělala tečku.
Méně politiky, víc procházek
Rok 2024 bude… fajn, když budeme méně sledovat politiku, víc chodit na procházky a povídat si s dětmi a méně se nechávat vytáčet kázáním zabezpečených lidí, že by si „ti druzí“ měli utáhnout opasky. Nejcennější, co máme, je čas. Pro sebe, své blízké, na to, co nás baví. Nač ho věnovat víc, než je nezbytně nutné, tomu ostatnímu? Rok 2024 bude fajn, věřte mi.