Článek
Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Jsem v šoku, pořád brečím. Byli jsme s přítelem, vlastně teď už s expřítelem, nemůžu si na to zvyknout, na dovolené snů. Byla to naše druhá dovolená během dvou let, co jsme spolu. Plánovali jsme, že spolu po příjezdu začneme bydlet (já bydlím u rodičů, on sám). Celou dovolenou jsme mluvili o tom, jaký byt si najmeme, co si do něj pořídíme, probírali jsme IKEA katalog a já se na naši novou etapu nesmírně těšila. Před pár dny jsme se vrátili. Z letiště jsme si vzali taxi, nejdřív jsem vystupovala já, přítel mě doprovodil ke dveřím, dal pusu a řekl, že zítra zavolá a domluvíme se. Jenže mi od něj druhý den přišla esemeska: „Já to nedávám, promiň.“ Je to tři týdny, pořád mu volám, aby mi vysvětlil, co nedává, ale buď mi to nebere nebo mě rovnou vytípne. Nevíte, co se mu mohlo stát, čím jsem se mu tak znechutila, případně, jak ho přesvědčit, ho opravdu moc miluju? Děkuji, Mariana.
Odpověď
Milá Mariano,
základem každého pevného vztahu, ať se to zdá jako banální rada, je správný výběr. A v tomto ohledu dnes spousta párů chybuje. Ještě před sto lety se lidé nedávali dohromady na základě vzájemné přitažlivosti a sympatií, ale pragmaticky. Šlo o vzájemně výhodný „obchod“, který rodiče nebo dohazovači pečlivě probírali tak, aby došlo k zajištění udržitelného života pro nevěstu i ženicha. Ano, peníze a majetek v tom hrály velkou, ne-li tu největší roli.
Váš přítel neunesl tíhu zodpovědnosti, která vyplývala z plánu společného bydlení.
To, co žijeme dneska, se se seznamkou z minulých dob nedá nijak srovnat. Nyní sázíme na romantickou lásku, což je ale historicky zcela výjimečné období. Všichni se mají lépe, a tak už nejde o polnosti a věno, ale o tu jiskru, která mezi mužem a ženou přeskočí. A vy jste po dvou letech vztahu odjela na jakousi testovací dovolenou. Na zkušební pobyt, který měl otestovat, jestli je ta jiskra dost silná. Tak silná, aby dlouhodobě krmila oheň vašeho vztahu.
Možná jste si žádný test neuvědomovala, ale váš přítel evidentně ano. Stál před velkým rozhodnutím - chystali jste se sestěhovat do jednoho bytu - a on měl o tom patrně silné pochybnosti. Jestli jste si jich do té doby nevšimla, tak byl buď dobrý herec, anebo jste ty signály nechtěla přijímat a vaše podvědomí je úspěšně vytěsňovalo.
Odchodová formulka „já to nedávám, promiň,“ nevzniká jen tak ve vteřině. V myšlenkách vašeho přítele musela klíčit už řadu týdnů. Ve vašem dotazu se vyhýbáte detailům a nepopisujete, jak váš vztah fungoval. Jestli měl někdo z vás navrch, jestli měl váš přítel nezpracovaný bývalý vztah, jestli jste nebyla převoznicí mezi jeho minulým a nějakým budoucím vztahem. Jestli jste si po celou dobu takzvaně voněli a v první části vaší romance neviděli chyby toho druhého. Prostě řada informačních vstupů, na nichž bychom mohli postavit „případ“, chybí.
Možná jste tu dovolenou nebrala jako test, ale váš přítel evidentně ano.
Co lze ale s jistotou odhadnout? Váš přítel neunesl tíhu zodpovědnosti, která vyplývala z plánu společného bydlení. To se stává, když muž musí dobrovolně okleštit svoji svobodu tím, že vpustí do svého mikrosvěta partnerku. Jak se datum sestěhování blížilo, jeho obavy rostly. Společná dovolená snů pak pro vás byla zcela jiným zážitkem než pro něj. Vy jste si ve svých představách malovala budoucnost, která ze společného bydlení automaticky vyplývala. Jenže jemu se zhmotňovala budoucnost, v níž už není pánem ani svého bytu, ani své „svobody“. Už si nebude moct přijít domů, kdy se mu zachce, už si nevezme do postele pivo k fotbalu, už nebude moct odložit mytí nádobí na zítřek… To vše mu zcela určitě probíhalo hlavou, když jste trávili společné chvíle na vysněné dovolené.
Co z toho vyplývá? O budoucnosti vašeho vztahu vlastně nic. Váš přítel se může po nějaké době odblokovat, uvědomit si, jak jste pro něj důležitá a jak moc mu chybíte. Třeba se to za pár týdnů spraví. Vy jste si ale na základě jeho nečekaného rozhodnutí už udělala obrázek o tom, jak to může vypadat dál. První vážnější společný krok - a hned první útěk od zodpovědnosti. Velice pravděpodobně se váš přítel zachová podle podobného vzorce i při další zkoušce z dospělosti.
To, co je pro vaši budoucnost s tímto mužem alarmující, je ale fakt, že se ke svému rozhodnutí neuměl postavit čelem. Vyhýbat se vám, nebrat telefony, nebo je rovnou típat? To je ten „red flag“, to je ten zdvižený prst. To můžete bez hlubokých analýz považovat za sirénu, která se vám musí rozeznít v hlavě, když budete po svém příteli toužit a dožadovat se vysvětlení, kam se poděla jeho láska.
Sečteno, podtrženo. Váš přítel se zachoval jako nedospělý muž, který ze svého závazku na poslední chvíli vycouval a pak se navíc začal schovávat jako malé dítě. Troufám si říci, že takového muže vedle sebe nechcete. Samotné zamilování vám totiž kvalitní vztah na mnoho let nezaručí. Nevyhnutelně přijdou situace, kdy se o partnera budete chtít opřít, protože základem vztahu pro ženu musí být pocit bezpečí, jistota, zodpovědnost… a pozor! Také předvídatelnost. Musíte vědět, že se váš muž z minuty na minutu nezblázní a nezařadí zpátečku, kdykoli se bude muset „pustit do větší akce“. A je jedno, jestli půjde o sestěhování, svatbu nebo zplození potomka. A pardon, esemeskou se vztahy nekončí.
