Článek
Většina z nás chce být dobrým rodičem a většině z nás se to svým způsobem daří. Jen si to neuvědomujeme a místo radosti z toho, že máme milující rodinu, se užíráme výčitkami. A pokud je pocit viny, že jsme se role rodiče nezhostili dobře, příliš silný, je tu velké riziko vzniku závažných psychických problémů. A i když se tyhle pocity samozřejmě nevyhýbají ani tatínkům, matky jsou tím výrazně ohroženější - obecně jsou ženy emociálnější a hlavně je mnohem častěji péče o dítě především na jejich bedrech.
Co je rodičovská vina
Co rozumíme pod pojmem rodičovská nebo mateřská vina? „Je to vlastně rozpolcenost mezi rodičovskou rolí a rolí profesní, osobní nebo jakoukoli jinou. Je to neustálé napětí a pocity provinilosti, že kvůli jednomu zanedbáváte to druhé,“ vysvětluje Sabrina Romanoff, klinická psycholožka a profesorka z Yeshiva University.
Nejtypičtější je to pro pracující matky, které mají pocit, že kvůli zaměstnání nemají dostatek času na své děti. Nebo to mohou být i nepříjemné pocity, když třeba dítě dáváte na víkend k babičce, abyste si mohly vyrazit za svojí zábavou (mám jako matka vůbec právo bavit se „na úkor“ potřeb dítěte?).
Únava vede k tomu, že dítě dostatečně nevnímáte. Je to přirozené, nevyčítejte si to.Foto: ErsinTekkol, Shutterstock.com
Nejčastější projevy mateřské viny
- Neustálý pocit, že děláte všechno jen napůl.
- Časté pocity, že neděláte nic dobře.
- Pocit, že nestíháte, zvládáte jen to nejnutnější a zbytek odbýváte.
- Neradujete se téměř z žádných aktivit: když jste s dětmi, myslíte na jiné věci, když jste v práci, myslíte na děti, když se věnujete sobě, máte výčitky, že byste měly dělat něco „důležitějšího“.
Proč je mateřský pocit viny na vzestupu
Určitý vliv hraje osobnostní nastavení. Perfekcionisté, lidé, kteří na sebe obecně kladou vysoké nároky, zaměření na výkon, jsou k těmto pocitům náchylnější. Nelze ani nezmínit jakýsi celospolečenský tlak na dokonalost, zvlášť na ženy, které mají být podle současného diktátu skvělými matkami, ale zároveň budovat kariéru, být krásné, sexy, umět se postavit k plotně a pak to ještě pořádně roztočit v ložnici.
Proč je syndrom vinné matky na vzestupu? Protože generace dnešních rodičů je tou první, která se ve větší míře zajímá o psychický vývoj svých dětí. „Existuje mnohem víc informací, co děti potřebují, ale jejich přísunem jsme vlastně zdvojnásobili potravu pro sebeobviňování,“ vysvětluje Robin Grille, australský psycholog a autor knih o rodičovství. Přístup k dětem, výchově a péči o ně se totiž vyvíjí - stejně jako cokoli jiného. A tak jako jsme se od vynálezu kola dopracovali až k současným moderním technologiím, i rodičovství se dočkalo gigantické „modernizace“.
Jen se schválně vraťte do historie – není to tak dávno, co rodiče běžně posílali své čtyřleté ratolesti na tvrdou práci, přičemž o ty z bohatších rodin se nestarala milující matka či otec, ale chůva, nebo odcházely k cizím lidem do učení a podobně. A rákosky v rukou učitelů, kožené opasky přísných tatínků v předsíni, vařečky v rukách matek? Naprosto běžný výchovný prostředek, který z většiny rodin zmizel relativně nedávno (v některých se ale udržel dodnes). Zda to či ono bude mít vliv na psychiku dítěte, zda ho nepoškodíme natolik, že z něj vyroste frustrovaný, narušený, psychicky nestabilní jedinec, ještě před pár desítkami let řešil jen málokdo.
Za co může mýtus dokonalý rodič
Bohužel se mohou pocity rodičovské viny rozvinout v závažné psychické problémy. Když se dlouhodobě něčím užíráte a trápíte, vaše tělo na to samozřejmě odpoví. Problémy se spánkem, jídlem (nechutenství nebo třeba naopak záchvatovité přejídání), bolesti hlavy, únava, špatný spánek, úzkosti a deprese – tím vším může skončit rodičovská vina.
Proto je potřeba s ní skoncovat a prvním krokem k tomu je přiznat si krutou pravdu: Každý rodič někdy, aniž by si to nutně uvědomoval nebo zamýšlel, způsobí svým dětem bolest! Dokonalost neexistuje a každý dělá chyby. Tohle platí pro všechny profese světa a není jediný důvod, proč by to nemělo platit i pro rodičovství. „Obecně lidem nevadí přiznat, že se musí něco učit, třeba v rámci profese nebo při svých koníčcích. Proč by to ale u rodičovství mělo být jiné,“ ptá se Robin Grille s tím, že pocit viny je dobré nahradit spíš pokorou a nadšením pro učení a růst.
Netrapte se tím, že jste něco udělaly špatně, ale soustřeďte se na to, abyste to příště udělaly lépe. Pokud si se sebeobviňováním nevíte rady, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc. Protože děti potřebují především lásku, spokojenou mámu a spokojeného tátu!
Stát se matkou není jen nádherné, ale také velmi náročné. Fyzicky i psychicky. Paradox mateřství: S miminkem, a přesto osamělá jako nikdy
